HISTORIE

95. výročí Církve československé husitské v Úvalech

V neděli 20.března 2016 si náboženská obec při slavnostních bohoslužbách, které povede biskup pražský Doc.ThDr. David Tonzar Th.D. v 9 h, připomene 95. výročí svého založení. Tehdy byla náboženská obec vyhlášena přesně 10.3.1921 ve Škvorci, v tehdejším sídle duchovní správy. Totiž většina zakládajících členů náboženské obce Církve československé (jak se církev v počátcích svého vzniku až do roku 1971 nazývala) žila právě ve Škvorci. Je zajímavé, že se hodně jednalo o zemědělce a živnostníky. Škvorec ve dvacátých letech minulého století spadal pod politický a soudní okres Český Brod. Náboženská obec byla schválena výnosem     ministerstva školství a osvěty včetně práva matrik. Obvod náboženské obce byl tehdy tvořen obcemi: Dobročovice, Doubek, Doubravčice, Horoušany, Hradešín, Limuzy, Přišimasy, Rostoklaty, Sluštice, Škvorec, Tlustovousy, Třebohostice, Tuklaty, Úvaly, Zlatá včetně diaspory Květnice a Masojedy, dále Běchovice, Koloděje, Sibřina, Stupice a Újezd nad Lesy. Celkem náboženská obec zahrnovala 1446 členů a 304 školních dětí.

Náboženská obec po prvních desetiletích svého rozvoje překonala těžkou dobu německé okupace, tíživé období po II. světové válce. Svoji činnost nezastavila ani v období totalitního režimu, uvítala sametovou revoluci a postupné nastolování demokratických svobod v celé společnosti. Církev československá husitská v Úvalech působí i dnes.

Vzhledem k tomu, že ve Škvorci se počet členů zmenšil a převyšoval v Úvalech, došlo při výročním shromáždění v roce 1968 k rozhodnutí a schválení přenesení sídla náboženské obce ze Škvorce do Úval a souběžně byla schválena i změna názvu na „Náboženskou obec Církve československé husitské v Úvalech“, kde se zprvu scházeli věříci k bohoslužbám ve škole, v místnosti rodinného domu v Alešově ulici a nakonec ve sboru Církve bratrské až do února 2002.

Za pomoci svých členů, příznivců a rady starších zrealizovala svůj sen. Po 82 letech svého trvání zakoupila v Úvalech nemovitost, která při zachování vnějšího rázu byla upravena na Husovu kapli a služební byt pro farářku.Husova kaple byla   slavnostními bohoslužbami za účasti nejvyšších církevních hodnostářů otevřena v neděli 2.března 2003.

Naše malá vzpomínka též patří všem duchovním a předsedům rad starších v této náboženské obci, kteří zde sloužili a pracovali každý ve své době:

Duchovní: Karel Kučera, Ludvík Konařík, Jaroslav Surý a Jiří Kostelecký – nejdéle sloužící 1963-2000

Předsedové rady starších: Josef Kafka, Václav Zadák, František Ledecký, Josef Hrdlička, Josef Jindřich, Vladimír Kazda – 1959 – 2011, od r.2012 Oldřiška Hrubá

V současné době v Církvi československé husitské v Úvalech slouží jako pátá duchovní – farářka Jitka Pokorná.

Náboženská obec CČSH v Úvalech je živé společenství sester a bratří, kteří společně vyznávají křesťanskou víru při bohoslužebných shromážděních o nedělích a církevních svátcích, ale také se schází i k dalším akcím v rámci duchovní péče.

Děkujeme Bohu za Boží milost. Kéž Bůh žehná i v dalších letech duchovní činnosti náboženské obce Církve československé husitské v Úvalech.

Mgr.Jitka Pokorná

 

Léta vzniku a rozvoje náboženské obce – 1921 – 1938
Počátky Církve československé ve Škvorci.

8. ledna 1920 reformní hnutí římskokatolických duchovních přispělo k založení Církve československé. Celý rok však ještě ve škvoreckém regionu, i když nedaleko od Prahy, trvalo kvašení v duších zdejších lidí, než-li došlo ke konkrétnímu činu.

Z popudu ing. Vladislava Stadlmanna, majitele sladovny ve Škvorci, a českobratrského evangelického faráře Jaroslava Myšky byla svolána v únoru 1921 v hostinci U Zálabského veřejná schůze, kde se mělo společně jednat o problému náboženství. Schůze byla hojně navštívená nejen místními občany, ale lidmi i z širokého okolí a její průběh byl velmi bouřlivý. Došlo zde k silnému slovnímu střetu mezi obhájci původní římskokatolické církve s bojovníky za Církev českobratrskou evangelickou a novou Církev československou. Hlavní projev za novou Církev československou přednesl Bohumil Zahradník-Brodský, odborový rada v ministerstvu školství a osvěty, jinak známý a oblíbený lidový spisovatel, za Církev českobratrskou evangelickou farář Šebesta z Peček a místní škvorecký farář Myška. Římskokatolickou církev se pokoušeli obhajovat osvědčení řečníci páter Toman z Hloubětína a páter Janoušek, děkan z Hradešína. Závěry a návrhy projevů Zahradníka-Brodského a Šebesty byly přijímány s nadšením, naopak vystoupení římskokatolických řečníků byla bouřlivě odmítána. Tato veřejná schůze se stala rozhodujícím momentem pro založení obce Církve československé ve Škvorci, neboť se většina zúčastněných občanů rozhodla opustit řady katolických věřících a přihlásila se k nové Církvi československé. Vedly je k tomu nejen náboženské důvody, jako touha po lepším, čistším náboženském životě, ale byly zde i jiné pohnutky, které vedly občany k opuštění “staré” církve. Byly to pohnutky historicko-národní, sociální a mravní. Místní lidé, drobní zemědělci, z touhy po zemědělské půdě pohlíželi často se závistí po velkých farských polnostech, jejichž výnosu požívali, jak přežívalo ještě z bývalé rakousko-uherské monarchie, pouze římskokatoličtí kněží “celibátníci”, tak je mezi sebou nazývali. A proto považovali za spravedlivé, aby zemědělskou reformou byla alespoň část této zemědělské půdy přerozdělena a přidělena jim, zejména těm s rodinami. Jejich naděje se však nesplnily, neboť farské pozemky zůstaly první zemědělskou reformou téměř nedotčeny, pouze v malé míře byla část zádušních polí přerozdělena. Katoličtí kněží v této době zneužívali svého vlivu při zavádění pozemkové reformy velice nemravně, neboť farské polnosti pronajímali výhradně zemědělcům římskokatolického vyznání. Konkrétní případy byly zaznamenány v obci Přišimasy, Hradešín, Doubek, Sluštice a Tuklaty, kde tehdejší římskokatoličtí faráři páteři Janoušek, Fanfule a Vyskočil stanovili jako jedinou podmínku pro možnost pronájmu polí jen náboženskou příslušnost. Bohužel tyto projevy ovlivnily i počáteční nadšení některých občanů z nové církve, když ji byli nuceni z těžkým srdcem opustit a vrátit se do lůna římskokatolické církve, aby nepřišli o zdroje své obživy.Rovněž mravní pohnutky hrály vážnou úlohu při rozhodování věřících lidí o přestupu do Církve československé. Život na katolických farách, kde měl vládnout přísný církevní zákon kněžského bezženství – celibátu, býval často pohoršlivý, zákon celibátu byl obcházen, kněží jeho zásady nedodržovali a to se také odráželo v podkopávání veřejné mravnosti občanů. První příslušníci nové církve si přáli být v církvi, kde i kněží povedou přirozený, rodinný život v manželském svazku – po vzoru rodin českobratrských evangelických farářů. Uvedené důvody vedly na jaře r. 1921 mnoho občanů ze Škvorce a z okolních vesnic: Přišimasy, Hradešín, Třebohostice, Zlatá a Dobročovice, k opuštění “staré” Římskokatolické církve a k přihlášení se k Církvi československé, částečně i k Českobratrské církvi evangelické, někteří zůstali bez vyznání. První příslušníci nové církve projevovali veliké nadšení a obětavost. Nezapomenutelnými chvílemi svatého nadšení a vnitřního radostného povznesení bylo konání prvních bohoslužeb. První bohoslužby ve Škvorci konal duchovní br. Emil Dlouhý-Pokorný z Prahy na návsi u křížku v krásné pohodě za účasti více jak 100 občanů ze Škvorce a okolí. Bohoslužby vedené v rodném českém jazyku a ohnivá slova br. duchovního, jimiž nastínil křížovou cestu českého lidu v boji za náboženskou pravdu, hluboce dojaly četné účastníky a pohnuly jistě mnohé, aby se přihlásili pod prapor národní Církve československé. Prvním farářem nové Církve československé ve Škvorci se stal br. Karel Kučera z Prahy.

10. března 1921

I. valné – ustavující shromáždění náboženské obce.

Konáno ve Škvorci, účast 150 příslušníků.

Zvolená rada starších:

předseda: Josef Kafka, rolník ve Škvorci

místopředseda: František Polák, rolník ve Škvorci

jednatel: Jan Günther, obchodník ve Škvorci

pokladník: Kilián Koldinský, řezník ve Škvorci

členové: Václav Zadák, pekař, Antonín Simon, obchodník, Tomáš Sejpka, hospod. zřízenec, Josef Janák, mlékař, Jaroslav Škorpil, malorolník Třebohostice,Prokop Čokrt, rolník Antonín Chadima, domkář Zlatá, František Rybák, domkář Hradešín, Karel Kučera, farář Praha.

Zvolená rada starších po skončení jednání rozhodla o přípravě žádosti o schválení náboženské obce Církve československé ve Škvorci pro okresní politickou správu v Českém Brodě.

19. dubna 1922

Rada starších zasílá na okresní politickou správu v Českém Brodě žádost o schválení ustavení náboženské obce Církve československé ve Škvorci.

červen 1922

Dětská besídka. Jejím smyslem byly charitativní a propagační cíle. Besídka se uskutečnila v hostinci U Zálabského ve Škvorci a setkala se s nadšením dětí příslušníků Církve československé. Hlavní zásluhu na velmi zdařilé akci měla ses. Kučerová, manželka br. faráře, která nacvičila nejen se škoreckými, ale i s dětmi z Prahy VII. recitaci a písně. Na besídce též vystoupil pěvecký kroužek Sokola Škvorec, dále sl. Kuličová, Budilová aj. Úspěchem též bylo shromáždění finanční částky 927,- Kč pro zakoupení dárků pro chudé děti o vánoční nadílce.

19. listopadu 1922

Návštěva I. patriarchy a biskupa pražského br. ThDr. Karla Farského ve Škvorci. Nejvýznamnější událost roku 1922. Br. Karel Farský zde promluvil při bohoslužbách konaných v zcela zaplněném evangelickém kostele o hledání smyslu křesťanství a o mravní obrodě. Následně přednášel v hostinci u p.Hampla o hnutí Církve československé za účasti starosty Škvorce p. Ing. Stadlmanna. Přednášku všichni přítomní vyslechli s velikou pozorností. Návštěva br. Dr. Karla Farského ve Škvorci zanechala u všech hluboký dojem a měla blahodárný vliv na rozvoj náboženského života v celé náboženské obci.

30. listopadu 1922

Členská schůze náboženské obce CČS ve Škvorci. Na této schůzi bylo jednáno o návrhu na připojení náboženské obce Škvorec k náboženské obci Český Brod. Proti návrhu hlasovali všichni přítomní, což bylo 68 členů. O rozhodnutí byla informována Diecézní rada CČS v Praze i rada starších náboženské obce CČS Český Brod. Na této schůzi bylo rovněž jednáno o rezignaci duchovního br. Kučery, jíž rada starších nepřijala a pověřená delegace požádá br. Kučeru o setrvání. Na této schůzi žádá br. Bejšovec o účast bratrů a sester na schůzi v Úvalech s požadavkem učinit průlom do dosud silně katolicky zaměřených Úval. Usneseno obdobné propagační schůze uskutečnit v Horoušanech a v Horoušankách.

5. ledna 1923

Podána resignace prvního br. faráře CČS ve Škvorci Karla Kučery. Resignace vzata v radě starších na vědomí s tím, že br. farář dokončí ve službě celý měsíc leden. Příčinou resignace byl nedobrý vztah mezi rodinami předsedy rady starších br. Josefa Kafky a br. duchovního Karla Kučery, který při zajíždění do Škvorce na bohoslužby u br. Kafky byl ubytován. Ale počáteční přátelský vztah postupně od roku 1921 do počátku roku 1923 přerostl v nepřátelství. Tato skutečnost měla velmi neblahý vliv na celou náboženskou obec a odrazila se v její další činnosti. Přesto je třeba prvního br. faráře Církve československé ve Škvorci ocenit. Byl velmi dobrým řečníkem a pro svou povahu a nekonfliktní jednání měl značné sympatie nejen věřících, ale i v okolních obcích. Tyto sympatie se příznivě promítaly do celé mladé církve. K osobě předsedy rady starších br. Josefa Kafky je potřebné uvést, že byl aktivním člověkem, jistě i s dobrou vůlí, ale chyběly mu potřebné vlastnosti, žádaných na člověku stojícího v čele náboženského života obce. Jeho volbou se tehdejší rada starších dopustila omylu, neboť jeho volbou dobře nepochopila, že předsedou rady starších musí být člověk nábožensky založený a vysoké morální úrovně.Tak prvotní nadšení, zájem a sympatie k nové církvi vystřídala na počátku roku 1923 pokleslost, ochabování a celková vlažnost v přístupu k životu celé náboženské obce.

V činnosti náboženské obce se v dalších letech odráží atmosféra a projevy zahájené na počátku roku 1923. Rada starších i celá náboženská obec se zabývají jen drobnými administrativními záležitostmi, o významnějších záležitostech, činnostech a událostech prameny nehovoří. Je potřebné zmínit, že při vzniku škvorecké náboženské obce CČS a v prvních letech jejího trvání ji byl vždy oporou a také ve všem potřebném nápomocen Sbor Českobratrské církve evangelické ve Škvorci. Tehdejší jejich farář br. Jaroslav Myška stál u zrodu naší náboženské obce, vyučoval v prvních letech děti našich členů náboženství ve škvorecké škole i v dalších venkovských školách.Díky pochopení sboru Českobratrské církve evangelické mohly být konány bohoslužby Církve československé v evangelickém kostelíku ve Škvorci. Stále bylo otevřené jednání o řešení poměru zdejší náboženské obce k náboženské obci Český Brod.

9. března 1924

Valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci – účast 24 členů.

Zvolená Rada starších:

předseda: Josef Kafka

místopředseda: Václav Zadák

jednatel: Svatopluk Zadák

členové: Josef Günther, Václav Stehlík, Josef Janák, Jan Günther, Václav Novák, Marie Kropáčková, důvěrníci: Josef Kordner a Josef Stehlík (Přišimasy), Jaroslav Čermák (Hradešín), Antonín Komárek (Úvaly), Alois Pokorný (Dobročovice), Karolína Malá (Zlatá), Jaroslav Škorpil (Třebohostice), revizoři účtu: Jaroslav Čermák a Tomáš Sejpka.

28. května 1924

Náboženská obec Církve československé ve Škvorci schválena výnosem ministerstva školství a národní osvěty, č.j. 556.5660/24-VI. Rozhodnutí ministerstva bylo přijato v náboženské obci s radostí. Konečně se i rada starších mohla opřít o úřední doklad při stále nedořešeném vztahu k náboženské obci Český Brod a trvat na své samostatnosti.

21. září 1924

Valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci – účast 50 čl. Jednalo se o rovněž o slavnostní valnou hromadu na počest státního schválení Za slavnostního řečníka byl pozván br. plukovník-superior Antonín Jakl. Zdůraznil vlastnosti nové církve – hlavně její demokratičnost a vysvětlil pojem náboženství. Přítomní vyslechli jeho vystoupení velmi pozorně a ocenili frenetickým potleskem.

Zvolená rada starších:

předseda: Josef Kafka

místopředseda: Václav Zadák

jednatel: Antonín Polcar

pokladník: Antonín Simon

členové: Klement Týbl, Alois Pokorný, Václav Koubek, Antonín Komárek, Tomáš Sejpka, Jaroslav Čermák, Karolína Malá, Jaroslav Škorpil, Josef Günther, Karel Turyna, Marie Janáková, Antonie Králíková, Václav Novák, Václav Stehlík, Antonín Pospíšil.

Místo duchovního zůstává nadále neobsazeno.

Následující rok 1925 byl pro náboženskou obec celkově klidný a nepřinesl vzruch ani významnější událost v životě náboženské obce.

29. listopadu 1925

Rada starších rozhodla o vyslání čtyřčlenné delegace na diecézní radu do Prahy se žádostí o přidělení duchovního.

5. prosince 1925

Pověřen diecézní radou bohoslovec jáhen br. Josef Petrásek z Prahy vedením duchovní správy ve Škvorci. Jako jáhen však mohl sloužiti bohoslužby bez svátosti Večeře Páně, dále křty a pohřby. Zároveň vyučoval náboženství na školách ve Škvorci, v Úvalech, v Přišimasech a v Hradešíně.

3. ledna 1926

Členská schůze náboženské obce CČS ve Škvorci – účast 25 členů. Výuku náboženství zajišťuje náboženská obec prostřednictvím br. Josefa Petráska na školách v obcích Škvorec,Úvaly, Přišimasy, Hradešín, Třebohostice.

28. dubna 1926

Schůze rady starších – na funkci předsedy rezignoval br. Josef Kafka a rada starších resignaci přijala.

17. května 1926

Schůze Rady starších – za předsedu Rst zvolen br. Václav Zadák, za místopředsedu br. Josef Günther.

3. října 1926

Ustanoven učitel náboženství pro Škvorec br. Karel Vyskočil.

Náboženská obec se častým střídáním duchovních a vyplácením finančních nároků dostávala v průběhu let 1923 – 1926 do finančních nesnází, které rada starších řešila menšími půjčkami a zvýšením členských příspěvků. Častokrát byl však nucen předseda rady starších br. Václav Zadák buď sám nebo s dalšími členy rady starších se pohotově skládat na úhradu cestovného duchovnímu z osobních zdrojů.

5. prosince 1926

Členská schůze náboženské obce CČS ve Škvorci – účast 23 členů. Náboženská obec nemá stálého duchovního správce. Nedaří se ani společně s diecézní radou v Praze záležitost konečně dořešit.

12. prosince 1926

Dětské divadlo “Dráteníček” ve Škvorci. Díky přičinění br. učitele Karla Vyskočila, který byl ve velké oblibě, jak dětí, tak dospělých, bylo nacvičeno dětské divadlo “Dráteníček” a sehráno v sále hostince U Zálabského s velkým úspěchem, morálním i finančním.

Důsledkem neutěšených poměrů v náboženské obci v letech 1925-1926 byla nespokojenost členů naší církve z Tuklat a Tlustovous a jejich snaha o připojení k náboženské obci Český Brod, kam by měli blíže vlakem a měli by tam rovněž stálého duchovního. Členové z obou obcí dokonce odmítali v roce 1926 odvádět náboženské obci Škvorec členské příspěvky. Po bezvýsledném jednání rady starších byla žádána o pomoc i diecézní rada v Praze. To se podařilo vyřešit až v roce 1927, kdy byl ve Škvorci ustanoven stálý duchovní správce a členové v Tuklatech a Tlustovousech se smířili se začleněním v náboženské obci Škvorec. Pochvalně lze zaznamenat především bratry Týbla, Vincence a Doudu z Tuklat, br. Koubka z Tlustovous, kteří byli známí odpovědným plněním svých povinností. Od počátku lnuli upřímně k Církvi československé a dovedli ji umně obhajovat proti náporu římskokatolického kléru, který v jejich obcích byl ostrý a výbojný. Zdálo se, že se atmosféra v obci opět zlepšuje. Členy církve však zasáhla velmi smutná zpráva.

12. června 1927

Zemřel I. patriarcha Církve československé ThDr. Karel Farský. Tato zpráva se bolestně dotkla srdcí všech příslušníků i naší škvorecké náboženské obce. Rada starších rozhodla o vyslání delegace obce k pohřebním obřadům v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze 15. června 1927 konaným na památku patriarchy Dr. K.Farského.Členy delegace byli bratři a sestry: Josef Günther, Antonín Komárek, Marie Güntherová, Marie Komárková, Antonie Králíková, Helena Králíková, Marie Nehasilová, Anna Ledecká. Zároveň rada starších k uctění památky prvního patriarchy Církve československé věnovala finanční příspěvek ve výši 50,- Kč do studijního fondu Dr. Karla Farského.

Koncem června 1927 opustil své učitelské místo br. Karel Vyskočil a proto se rada starších opět obrátila s prosbou o pomoc na diecézní radu do Prahy. Rovněž radu starších postihla rána úmrtím aktivního br. Antonína Simona, který vykonával funkci pokladníka a na jeho místo zvolila br. Kiliána Koldinského, rolníka ve Škvorci.

28. srpna 1927

Uskutečněna sbírka na zřízení praporu náboženské obce

1. září 1927

Dočasně ustanoven prozatímním duchovním správcem ve Škvorci jáhen br. Mojmír Beneš. Nový duchovní byl oficiálně uvítán na jednání rady starších 12. září. Jeho výhodou bylo, že po celou dobu působení ve Škvorci zde také přímo bydlel (pozn. nejprve u br. Josefa Günthera a později v samostatném pokoji u paní Jindrové).

2. října 1927

Mimořádná valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci – jednáno o přípravě na volbu nového patriarchy CČS po zemřelém ThDr.Karlu Farském.

7. prosince 1927

Mimořádná valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci – volba kandidáta na nového patriarchu CČS br. ThDr. Gustava Procházky, biskupa královéhradeckého. Úprava obvodu náboženské obce: Dobročovice, Doubravčice, Horoušany, Hradešín, Límuzy, Masojedy Přišimasy, Sibřina, Sluštice, Škvorec, Tlustovousy, Třebohostice, Tuklaty, Úvaly. Bohoslužby se konaly ve Škvorci, v Úvalech a v Tuklatech.

22. prosince 1927

ThDr. Gustav Adolf Procházka, biskup západočeské diecéze zvolen II. patriarchou Církve československé.

25. prosince 1927

Vánoční nadílka pro děti. Nadílka se uskutečnila za pomoci br. duchovního bezprostředně po bohoslužbách v evangelickém kostelíku ve Škvorci a byla přijata s velkou radostí obdarovaných dětí a potěšením dospělých.

Mladý duchovní br. Mojmír Beneš si pro svou milou povahu a hlavně aktivitu získal především mládež. Mládež se scházela u něho v bytě a pod jeho vedením se nacvičoval sborový zpěv. Br. duchovní usiloval o založení Jednoty mládeže. Ale jeho mládí a nezkušenost přispěly k nezdaru tohoto úsilí.

19. února 1928

Valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci –účast 21 členů.

Zvolená Rada starších:

předseda: Václav Zadák

místopředseda: Kilián Koldinský

tajemník: Josef Brt

hospodář. správce: Josef Günther

pokladník: Antonín Polcar

matrikář: Antonín Komárek

členové: Václav Novák a Josef Janák.

23. února 1928

Rada starších – nově zvolený pokladník br. Antonín Polcar převzal pokladní hotovost ve výši 1.163,25 Kč, dále vkladní knížku Spořitelny ve Škvorci č. 694 s vkladem 3.047,44 Kč a 1 podílový list Tiskového a Nakladatelského družstva Blahoslav v nominální hodnotě 200,- Kč. Výsledek dobrovolné sbírky na pořízení husitského praporu ve výši 129,- Kč byl předán hospodářskému správci br. Josefu Güntherovi.

18. března 1928

Schůze rady starších. Schůze se konala v restauraci Fr. Němce v Úvalech “Pařezině”. Vedle členů rady starších se schůze účastnili dále br. Tomáš Sejpka z Úval, br. František Samšiňák z Přisimas, br. Klement Týbl a Jan Vincenc z Tuklat. Po seznámení se s výňatky z Ústavy Církve československé a s výsledky jednání pražského organizačního okrsku, jehož jednání se účastnil za naši obec br. Antonín Komárek, bylo usneseno svolat valnou hromadu příslušníků Církve československé z Úval a ustavit filiální náboženskou obec v Úvalech. Zároveň usneseno v jednotlivých obcích náboženského obvodu uskutečnit propagační výjezdy spojené s přednáškou popř. konáním bohoslužeb.

K uskutečnění těchto zajímavých záměrů však nedošlo. Charakteristickým rysem tohoto období, tzv. “vlády mladých”, bylo projevování velkého nadšení, velkolepých plánů a hodně slibů, ale poměrně málo konkrétních činů. Byly nakupovány různé materiály a tiskopisy, mnohdy až zbytečně a pokladní hotovost se neustále ubývala. Po dobu letní dovolené br. duchovního M.Beneše se v radě starších proti němu nakupily různé připomínky a kritické poznámky. Proto, i s ohledem na to, že br. Beneš jako jáhen nemohl vykonávat svátostné úkony, br. předseda rady starších Václav Zadák a br. hospodářský správce Josef Günther požádali diecézní radu v Praze o ustanovení nového duchovního, který by mohl samostatně vést duchovní správu obce. Diecézní rada žádosti vyhověla a k 31. srpnu 1928 jáhna br. Beneše ze Škvorce odvolala. Na měsíc září dočasně ve Škvorci ustanovila k vedení duchovní správy br. Josefa Novotného, který přišel do Škvorce z Bohušovic u Terezína, ale od 1. října byl ustanoven na duchovní správu do Podolí u Prahy. Je potřebné uvést, že odchodem br. Beneše nastalo v náboženské obci určité rozladění a nechuť pro další činnost. Do této atmosféry ve Škvorci diecézní rada v Praze vysílá nového samostatného duchovního br. Ludvíka Konaříka.

1. říjen 1928

Do úřadu samostatného duchovního správce v náboženské obci CČS Škvorec byl ustanoven br. farář Ludvík Konařík. Br. Konařík přišel sloužit do Škvorce ve svých 45 letech věku. Prošel složitou životní cestou od vstupu do řádu menších otců kapucínů v Praze, přes bohoslovecká studia v Brně, vysvěcení na kněze v roce 1908, kněžském působení v Mělníku a jako II. kooperátor na tamním proboštství, působení jako představený (superior) mělnického kláštera, po roce 1919 jako úředník v ministerstvu obchodu, vstup do řad příslušníků a duchovních Církve československé jako zakládající člen 8. ledna 1920, až po nástup na samostatnou duchovní správu CČS do Škvorce. Byl silně ovlivněn reformním hnutím katolických kněží. Nové, pokrokové myšlenky však nepostrádal již dříve, když působil v katolické církvi jako představený kláštera v Mělníku od roku 1915. Místní klerikálové ho za zády nazývali “zakukleným zednářem a evangelíkem”, za svého člověka ho nikdy nepřijali. Měl vrozený smysl pro povinnost a především zálibu v povolání duchovního. Pro svou odpovědnost a pracovitost byl u nadřízených vždy oblíben. Po vzniku samostatné republiky se horlivě zapojil do práce na církevní reformě v rámci Jednoty katolického duchovenstva. V listopadu 1919 byl zvolen jednatelem mělnického okrsku Jednoty katolického duchovenstva. 8.ledna 1920 na památné ustavující schůzi v Národním domě v Praze Smíchově hlasoval pro založení samostatné národní církve – Církve československé. Po přestěhování do Českého Brodu nastoupil službu samostatného faráře CČS ve Škvorci.

V říjnu 1928 velmi srdečně uvítala nového duchovního ve Škvorci rada starších. Zejména br. předseda Václav Zadák, br. hospodář Josef Günther a br. matrikář Antonín Komárek upřímně přislíbili spolupráci s novým duchovním. U některých členů rady starších však přetrvávala nelibost z rychlého odvolání předcházejícího duchovního br. Mojmíra Beneše. První bohoslužby konané ve Škvorci novým duchovním br. Ludvíkem Konaříkem z hlediska účasti nedopadly dobře. Sešlo se pouze šest členů církve a proto se na doporučení předsedy a hospodáře rady starších nekonaly. O mnoho lepší účast a tím i atmosféra byla na bohoslužbách v Úvalech třetí říjnovou neděli, byla dobrá nálada i pozornost. Další bohoslužby v Úvalech byly vždy hojně navštěvovány a zejména rádi se jich účastnily školní děti.

28. října 1928

Mimořádná valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci.

Konala se bezprostředně po bohoslužbách ve zcela zaplněném evangelickém kostelíku ve Škvorci. Br. duchovní Konařík promluvil úvodem k výročí vzniku republiky, k poctě prezidenta T.G.Masaryka, k národnímu a církevnímu obrození a zároveň byl br. Konařík všemi hlasy valné hromady členů církve zvolen farářem náboženské obce ve Škvorci.Zároveň byly vzaty na vědomí rezignace br. tajemníka Brta a br. pokladníka Polcara. Následně valná hromada zvolila za tajemníka rady starších br. Josefa Berana, vlastníka trafiky ve Škvorci a za pokladníka br. Aloise Sedlmajera, mistra bednářského ve Škvorci.

2. listopadu 1928

Na jednání rady starších, konané v obecní kovárně u br. Polcara, byla předána novému pokladníkovi br. Sedlmajerovi pokladní hotovost ve výši 728,20 Kč a spořitelní vkladní knížka s vkladem 3.047,44 Kč a 1 podílový list Tiskového a vydavatelského družstva Blahoslav v hodnotě 200,- Kč.

Br. farář Konařík i přesto, že trvale bydlel v Českém Brodu, začal sloužit bohoslužby pravidelně, vedle Škvorce a Úval, také jednou měsíčně v Tuklatech. To s vděčností přivítali příslušníci jak v Tuklatech, tak i v Tlustovousech. A hojnou účastí na bohoslužbách děti i dospělí projevovali svoji vděčnost a náboženskou horlivost. Výuka náboženství pokračovala na školách jako dosud jen přibyla škola v Horoušanech. Děti se na hodiny náboženství vždy těšily a byly velmi přičinlivé.

22. ledna 1929

Br. farář Ludvík Konařík obdržel státní souhlas k výkonu úřadu faráře v náboženské obci Církve československé ve Škvorci. Tento akt byl velice důležitý, neboť škvorecká náboženská obec se stala plně samostatnou nejen svou registrací v roce 1924, ale i touto skutečností a přestala tak podléhat pravomoci duchovní správy v Českém Brodě.Hlavní matriky převzal do úschovy br. farář a ostatní materiály a spisy zůstaly uloženy v archivu duchovní správy v bytě u br. Josefa Günthera.

Počátek roku 1929 započal nezvykle tuhou zimou, která se protáhla až do konce března a poškodila řadu ovocných stromů. Byla krutá a s obrovským množstvím sněhu, někde se utvářely až dvoumetrové závěje, a kruté útrapy si prožil i br. farář, když se těmito závějemi vláčel do některých škol na výuku náboženství (např. z Třebohostic přes vrch Plachtu do Doubku, nebo z Tlustovous do Horoušan). Do konce v některých školách pro nedostatek uhlí byly nařízeny třínedělní prázdniny, pod tíhou sněhu praskaly střechy některých starších domů a stodol nebo se dokonce zřítily. To bylo zle v přírodě. Ale zle nastalo i v naší mladé církvi. Těžká hospodářská krize dolehla i na naši církev. Státní dotace ani nestačila při rozvoji církve pokrývat mzdy duchovních a nutnou administrativu. Neměl-li se zabrzdit rozvoj církve, ani výchova mladých kněží, musela církev přistoupit k svépomoci. Ústřední rada CČS zahájila celocírkevní sbírku. Naše náboženská obce ve Škvorci zaslala do Prahy ústřední radě finanční dar ve výši 150,- Kč, ale i někteří naši majetnější bratři zaslali na tuto sbírku vlastní příspěvky. Kromě toho se ústřední rada rovněž zaměřila na zorganizování výběru církevní daně, které pojalo jako přípravu na sčítání lidu v roce 1930.

10. března 1929

Založení sociálního odboru při náboženské obci. Na jednání rady starších byl předsedou odboru zvolen br. farář Konařík a tajemníkem br. Antonín Komárek z Úval. Výpomoc sociálně slabým se poskytuje případ od případu, ale fond na častější výpomoc nebylo v silách sociálního odboru ani rady starších vytvořit.

květen 1929

Do obvodu náboženské obce CČS ve Škvorci byly z říčanské náboženské obce a z mnichovické náboženské obce diecézní radou začleněny správní obce Blatov, Běchovice, Koloděje, Květnice, Stupice, Újezd nad Lesy. Byly vytvořeny diaspory Květnice a Masojedy. Na návrh br. faráře byl do rady starších kooptován br. Karel Turyna, řídící učitel z Třebohostic.

Hlavní snahou br. faráře Ludvíka Konaříka bylo probouzení našich příslušníků v náboženské obci CČS ve Škvorci k intenzivnějšímu náboženskému životu. Na schůzi rady starších 1.září v hostinci p.Vacka bylo rozhodnuto o vyzvání členů náboženské obce k účasti na velké církevní slavnosti 15. září v Brandýse nad Labem.

15. září 1929

Církevní slavnost v Brandýse nad Labem. V hojném počtu se zájezdu na církevní slavnost zúčastnili i členové naší náboženské obce. Pro členy ze Škvorce a z Úval byl vypraven autobus, z Tuklat a Tlustovous přijeli členové na koňských povozech, br. farář Konařík s manželkou přijel z Českého Brodu osobním automobilem. Slavnost byla zahájena velkolepým průvodem, který prošel městem a dorazil před Sbor Církve československé. Zde br. patriarcha G. Procházka za asistence br. biskupa Korduleho a četných duchovních vykonal slavnostní bohoslužby. Potom se konal na hlavním

náměstí tábor lidu, na němž mimo jiné pronesl skvělou řeč hlavní řečník br. Hlaváček, farář z Kladna. Odpoledne se konala lidová veselice, která se vydařila a našim poutníkům se líbila.

24. listopadu 1929

Valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci –účast 22 členů. Konala se v hostinci u Vacků. Br. farář poukázal na stoupající účast při bohoslužbách a na radostnou účast především dětí, zejména v Úvalech a v Tuklatech.

Zvolená Rada starších:

předseda: Václav Zadák, pekař ve Škvorci

místopředseda: Josef Štorek, železniční zřízenec ve Škvorci

tajemník: Josef Beran, trafikant ve Škvorci

pokladník: Alois Sedlmajer, hodinář ve Škvorci

účetní a hosp. správce: Josef Günther, hokynář ve Škvorci

matrikář: Antonín Komárek, železniční zřízenec v Úvalech

revizoři účtu: Jan Günther a Josef Janák

25. prosince 1929

Vánoční nadílka pro děti. Konala se ve Škvorci na Hod Boží Vánoční po slavnostních bohoslužbách. Po krátké promluvě br. faráře Konaříka k dětem přednesla celá řada dětí ze Škvorce i z okolních obcí vánoční básně a mezi nimi zpívaly děti ze školy v Třebohosticích pod vedením br. Turyny vánoční koledy.

26. prosince 1929

Vánoční nadílka pro děti. Konala se v Tuklatech na sv. Štěpána po bohoslužbách. O zdar nadílky se přičinily zejména sestry Knoblocká a Tučková z Tuklat, sestra Nováková z Tlustovous. Ze Škvorce pomohly ses. Güntherová, Nehasilová, Komárková.

Celým rokem 1929 při shromážděních, bohoslužbách a dalších činnostech prolínala příprava nové Ústavy Církve československé, která by měla být přijata v následujícím roce. Před velikonočními svátky se uskutečnila schůze duchovenstva naší církve v Kolíně. Na této památné schůzi došlo k ostrému názorovému středu opozice duchovních vedené br. faráři Hůtou a Kuříkem s biskupem východočeské diecéze br. Kordulem z Hradce Králové. Opoziční duchovní (mezi účastníky jich bylo velké množství), např. br. faráři Tabach z Kolína, Novotný z Nymburka, Široký z Jičína ap., se stavěli za návrh ústavy, v němž byla uvedena decentralizace řízení církve a časové omezení výkonu úřadů patriarchy a jednotlivých biskupů. A to byl kamínek do výbuchů vášní a slovních půtek nejprve ve východočeské diecézi a poté byl slovní zápas přenesen do diecéze západočeské. V církvi se začala projevovat krize. Opozice hájila své stanovisko prostřednictvím časopisu “Husova liga”, redigovaná br. Lemberkem a centrální stanovisko hájil “Český zápas”, vydávaný ústřední radou. Ale rozpor začínal nabývat osobního rázu a pomalu prosakoval na veřejnost. Br. Hůta a Kuřík veřejně kritizovali hospodaření v církvi a domnělé centralistické až absolutistické snahy vedení církve. Z této těžké ideové krize a neutěšených poměrů v mladé církvi měli neskrývanou radost především příslušníci a klérus v katolické církvi a též i v táboře volnomyšlenkářském a předpovídali brzký rozklad mladé církve. Východočeská diecéze jednala ukvapeně a neprozřetelně a suspendovala hlavní odpůrce stávajícího systému br. Hůtu, Kuříka a Širokého a s dalšími některými účastníky kolínské schůze zavedla disciplinární řízení. Toto jednání velmi uškodilo celé církvi a připravilo ji o četné sympatie zejména inteligence. (Rozpor se táhl až do církevního sněmu v roce 1931, kdy se do něho dostala i pražská diecéze a proti názorům opozice bylo ostře zakročeno. Řada duchovních, mezi nimi i br. Kuřík, Široký, a Dlouhý-Pokorný ap. vystoupili z CČS a přešli k Českobratrské církvi evangelické).

Do nového roku 1930 vstupovala celá náboženská obec s nadějí v další rozvoj svého náboženského a hospodářského života. Duchovní správce ve Škvorci zároveň obdržel od diecézní rady v Praze souhlas s rozšířením duchovní správy na dříve přičleněné obce Koloděje, Stupice, Újezd nad Lesy, Běchovice ještě před státním schválením tohoto rozšíření.První bohoslužby se konaly v těchto obcích nejdříve na pondělí velikonoční ve filmové škole v Nové Sibřině. Hojná účast občanů svědčila o zájmu a touze po pravidelném náboženském životě. Bohoslužby se potom konaly jednou měsíčně již v Újezdě nad Lesy, v době teplých jarních měsíců v letním období na dřevěné verandě, kterou používal Sokol Újezd nad Lesy jako tělocvičnu a v chladných měsících ve filmové škole “U Kožíšků”. Za důvěrníky rady starších byli v nově přičleněných obcích zvoleni br. Eduard Moravec, stavební architekt, pro Újezd nad Lesy a br. Konstantin Hofman, rotmistr v.v., pro Sibřinu, Koloděje a Stupice.Hlavní událostí roku 1930 byly přípravy na slavnost rozvinutí praporu. Na zakoupení potřebné látky, žerdi a stuh byla v náboženské obci uspořádána radou starších finanční sbírka. Obětavou úlohu při jejím průběhu sehrály především ses. Güntherová, Komárková, Králíková a Nehasilová ze Škvorce, manželé Komárkovy z Úval, dále na popud br. faráře školní děti ve všech obcích v náboženském obvodu a další jednotliví dárci s většími obnosy. Na návrh manželů Güntherových bylo vyšití praporu svěřeno ses. Zemanové v Praze, která se plně zhostila tohoto významného úkolu a prapor náboženské obce překrásně vyšila..

12. a 13. dubna 1930

Oslavy 10. výročí založení Církve československé. V Praze ústřední rada uspořádala velké oslavy, kterých se za náboženskou obec CČS ve Škvorci zúčastnili br. farář Ludvík Konařík, za radu starších br. Antonín Komárek. Slavnostní bohoslužby byly konány v Praze Dejvicích, slavnostní matiné ve Smetanově síni Obecního domu, tábor lidu na Staroměstském náměstí u pomníku Mistra Jana Husa.

Na popud ústřední rady se naše náboženská obec obrátila na poslance a senátory koaličních vládních stran za zdejší župu se žádostí o pomoc prosadit realizaci spravedlivých církevních požadavků, které se týkaly vyšších státních dotací a zřízení vlastní fakulty pro Církev československou při Univerzitě Karlově. Žádosti byly zaslány poslancům a senátorům strany republikánské, živnostenské a českých národních socialistů. Pomoc nám přislíbil ve své písemné odpovědi pouze předseda strany českých národních socialistů Václav Klofáč a poslanec Špatný. V této atmosféře byla připravována slavnost rozvinutí praporu.

22. června 1930

Slavnost rozvinutí praporu náboženské obce Církve československé ve Škvorci. Uspořádána byla v zahradě škvorecké sokolovny a jako slavnostní řečník byl pozván br. farář Josef Seiner z Prahy Bubenče. Slavnosti se účastnili hosté z Prahy Bubenče, Prahy Vršovic, Českého Brodu, Brandýsa nad Labem. Hojná byla účast našich příslušníků a jejich rodin. Slavnost byla zahájena slavnostními bohoslužbami, které vykonal br. farář Seiner za asistence br. faráře Olivy z Českého Brodu a našeho místního br. faráře Konaříka. Potom prapor rozvinul předseda rady starších br. Zadák. Prvním praporečníkem se stal br. Josef Günther, matkou praporu se stala ses. Simonová. Odpoledne probíhala lidová slavnost za doprovodu kapely br. Josefa Berana, člena rady starších. Šlechetným činem se vyznamenali manželé Ledeckých z Prahy, kteří předali do rukou předsedy rady starších vkladní knížku s vkladem 300,- Kč jako dar pro budoucí vybudování vlastního Sboru.

V novém školním roce 1930/31 rozšířil br. farář Konařík výuku náboženství na školách v Kolodějích, Běchovicích a ve filmové škole v Sibřině. V období přípravy valné hromady se rada starších několikráte zabývala celocírkevními otázkami a rozpory při přípravě nové Ústavy CČS.

28. prosince 1930

Valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci- účast 26 členů.. Konala se v hostinci U Vacků. Příznivě hodnotila početní růst členů (již více jak 1200) nejen přičleněním nových obcí a osad, ale i častými přestupy lidí z římskokatolické církve. Rovněž byl diskutován návrh nové Ústavy CČS pro církevní sněm.Pozitivně byl hodnocen dobrý finanční stav. Do rady starších byli kooptováni br.Eduard Moravec a Konstantin Hofman z Újezdu nad Lesy a založena byla farní knihovnička.

vánoce 1930

Vánoční nadílka tohoto roku byla uspořádána pouze v Tuklatech, kde starší děti obdržely Lemberkovy čítanky a mladší děti byly obdarovány vánočním cukrovým a psacími potřebami.

21. února 1931

Rada starších rozhodla o renovaci již značně opotřebeného bohoslužebného kalichu s patenou. Renovaci zařídil br. Antonín Komárek v příslušné firmě v Praze za cca 100,-Kč.

12. července 1931

Zahradní slavnost v Úvalech – u majitele restaurace br. Němce. Účast členů náboženské obce z širokého okolí, přednes básní v podání úvalských dětí, tombola, hudba s tancem za doprovodu místní kapely br. Berana.

Záslužnou kostelnickou práci při přípravě bohoslužeb v těchto letech vykonávali dobrovolně a bezplatně ve Škvorci manželé Marie a Josef Güntherovi, jimž občas vypomáhala ses. Františka Komárková, v Úvalech vzorně pečovali o přípravu bohoslužeb manželé Marie a Antonín Komárkovi, v Tuklatech z počátku připravovali vše potřebné br. Vincenc a Louda, po nichž práci v polovině července 1931 převzaly ses. Kamila Knoblochová, Marie Němečková a ses. Pospíšilová, v Újezdě nad Lesy to byli manželé Hoffmannovi, po nich manželé Hourovi za pomoci ses. Marie Moravcové. Bohoslužby byly ve Škvorci konány v evangelickém kostelíku, v Úvalech v místní sokolovně. Nejhorší situace byla v Újezdě nad Lesy. Zde do malé školní místnosti s malými lavice se vešlo málo lidí (nejvíce o svátcích až 60) a v létě užívaná sokolská veranda je neútulná a bez oken slabě osvětlována elektrickou žárovkou. Při bohoslužbách se hrálo na harmonium pouze ve Škvorci. Dočasným varhaníkem byl br. Jelínek, učitel z Hradešína, ale po jeho odchodu z regionu již nebyl zajištěn jeho nástupce a tak bohoslužby byly konány bez hudebního doprovodu V tomto období se konaly bohoslužby ve Škvorci v letním období jednou měsíčně, v zimě jednou za 14 dní vždy odpoledne, v Úvalech jednou za 14 dní s přestávkou školních prázdnin (od 6.7. do konce srpna), v Tuklatech a v Újezdě nad Lesy jednou měsíčně.

V závěru roku 1931 se počala velmi tíživě dotýkati našich rodin všeobecná hospodářská krize. Mnozí příslušníci naší náboženské obce byli po celý rok bez zaměstnání a těžce zajišťovali živobytí pro své rodiny. Nezaměstnanost a s ní spojená bída se neustále stupňovaly. Lidská nitra našich příslušníků obce tížila obava ze vznikajících mezinárodních válečných konfliktů. Na popud Ženské ligy pro mír a svobodu v RSČ byla organizována protestní podpisová akce, u nás vždy po bohoslužbách. Na pokyn diecézní rady CČS v Praze byla organizována při bohoslužbách tzv. mírová neděle 6.prosince 1931 s projevy pro mír a byla zorganizována sbírka na nezaměstnané, která v naší obci vynesla částku 110,- Kč. V této atmosféře bylo upuštěno od pořádání vánočních nadílek ve Škvorci a v Tuklatech, nejchudší děti podělil br. farář cukrovím a obrázky přímo ve školách. Tak neradostně končil rok 1932 a s velkými obavami vstupovali naši členové do roku 1932.

1. ledna 1932

Valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci – konána v hostinci U Vacků za účasti 45 členů ze Škvorce, Úval, Dobročovic, Zlaté, Přišimas, Tuklat a Újezdu nad Lesy. Celkový počet členů v náboženské obci 1249. Hospodaření vykazuje přebytek 761,50 Kč, v čemž však nebyla započítána neodevzdaná, ale vybraná církevní daň z Újezdu nad Lesy, Sibřiny, Kolodějů a Běchovic. Přes stávající hospodářskou krizi vybrali církevní příspěvky ve Škvorci a v okolních vesnicích ses. Františka Komárková, v Úvalech a přilehlých osadách manželé Komárkovi, v Tuklatech ses. Němečková, v Tlustovousích ses. Nováková.Valná hromada konstatovala sílící náboženský život. V roce 1931 bylo uděleno 10 svátostí manželství, 35 svátostí křtu a uskutečněno 16 pohřbů.V 17 školách v obvodu náboženské obce se 300 dětí účastnilo výuky náboženství.

Zvolená Rada starších:

předseda: Václav Zadák

místopředseda: Josef Günther

tajemník: Antonín Komárek

pokladník: Alois Sedlmajer

účetní: František Vobecký

matrikář: Karel Turyna

členové: Josef Janák obchodník ve Škvorci, a Václav Pechatý, rolník ze Zlaté

Koncem měsíce února zaslala diecézní rada v Praze naší náboženské obci finanční částku 150,- Kč na podporu chudých rodin. Částkou po 30,-Kč bylo v naší obci poděleno pět nejchudších rodin. 19.února byl vyprovázen k poslednímu odpočinku na škvorecký hřbitov br. Jan Günther, první jednatel rady starších po založení náboženské obce.

10. dubna 1932

Biřmování a slib věrnosti v náboženské obci CČS ve Škvorci za účasti br. patriarchy CČS ThDr. Gustava Procházky.

12. června 1932

Zájezd členů naší obce na otevření Husova sboru v Kolíně. Zúčastnilo se 30 našich členů ze Škvorce, Úval, Dobročovic a Tuklat.

Nový školní rok v září 1932 byl ve znamení přihlášení 354 dětí na výuku náboženství. Nebylo v silách br. faráře Konaříka zastati výuku na všech školách, pro přenechal výuku na školách Dobročovice, Sluštice, Třebohostice, Úvaly (jen obecnou školu) výpomocné učitelce náboženství ses.Marii Sahulové.

O vánočních svátcích se nekonala žádná nadílka pro školní děti, neboť doba nebyla příznivá pro sbírky na nadílky. Chudé děti v některých školách podělil br. farář cukrovím a obrázky. Vánoce v mnohých rodinách našich členů byly smutné a všichni s těžkým srdcem vstupovali do Nového roku. Stín hospodářské krize se neblaze dotýkal prakticky všech rodin nezaměstnaných, kterých bylo hodně zejména v Sibřině, Úvalech, Újezdě nad Lesy. Naše škvorecká náboženská obec CČS se převážně skládala ze členů z vesměs chudých rodin a proto nemohla tyto rodiny finančně podpořiti. Naděje na konec světové hospodářské krize se ještě neobjevila a tak tísnivé ovzduší leželo nad celou náboženskou obcí.

5. února 1933

Valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci – účast 48 členů ze Škvorce, Zlaté,Úval, Třebohostic, Dobročovic a delegátů z Tuklat a Újezdu nad Lesy. Do náboženské obce přibylo 19 nových členů přistěhováním a 35 narozených dětí.Pokřtěno bylo 39 dětí, 17 snubních prohlášek, 11 svateb, 21 pohřbů.Celkové finanční příjmy činily 6862,10 Kč, vydání 6796,95 Kč, přebytek 65,25 Kč. Výuky náboženství v rámci náboženské obce se účastní 350 dětí.Volby rady starších nebyly konány, pouze byli zvoleni důvěrníci v Dobročovicích br. Starý, cestář, v Újezdě nad Lesy br. Houra, strojník.

V rámci náboženské obce byla slabá kulturní činnost. Malý zájem byl i o církevní tisk ČESKÝ ZÁPAS, který odebírá jen pár jednotlivců. Pro chudší členy je cenově nedostupný. Neuspokojivý je i obsah církevního tisku, který zaostává za lety vzniku církve a založení Českého zápasu. Větší zájem je o lidový týdeník PŘELOM, zejména ve Škvorci, Úvalech, Tuklatech a v Újezdě nad Lesy. V náboženské obci byla založena knihovnička skládající se z knih a časopisů s náboženskou i zábavnou tématikou. Využíval ji však jen stálý, užší kruh čtenářů. Na slabé kulturní činnosti se odrážely především nižší úroveň vzdělanosti členů a malý zájem.

Počátkem měsíce února byla diskutována možnost založení Jednoty mládeže v rámci náboženské obce. Rada starších nebyla přesvědčena o potřebných předpokladech pro činnost Jednoty mládeže, projevovala se obava ze slabé účasti a hlavně že nenajde potřebné pochopení idejí tohoto náboženského spolku u mladých lidí. Přesto rada starších záměr na založení Jednoty mládeže nakonec přijala.

23. dubna 1933

Při náboženské obci založena ve Škvorci Jednota mládeže. Po bohoslužbách byla svolána schůze rady starších s mládeží do místnosti sálu “Na růžku” ve Škvorci. Schůze se účastnilo 19 členů mladých členů.Význam a podstatu Jednoty mládeže objasnil přítomným br. farář Konařík. Následně bylo rozhodnuto o založení Jednoty mládeže při náboženské obci CČS ve Škvorci a bylo zapsáno 36 členů.Ideovým vůdcem Jednoty mládeže byl zvolen br. farář Konařík, za delegáta rady starších byl navržen br. Komárek. Za předsedu byl zvolen br. Vlastimil Švarc, za jednatele ses. Marie Reichmanová, za členy výboru br. Ladislav Simon, Josef Hrdlička, František Novák.Za členy Jednoty mládeže zapsáno 46 členů.

Členové Jednoty mládeže ve Škvorci se scházeli po večerech u br. Josefa Günthera k nácviku duchovních písní a připravovali i svá veřejná vystoupení složená ze sólových výstupů jednotlivců, předvedením humoristických kupletů, recitací básní s náboženskou a vlasteneckou tématikou Ke státnímu schválení Jednoty mládeže ve Škvorci jako náboženského spolku došlo Zemským úřadem v Praze dne 7.5.1933.

16. července 1933

Zahradní slavnost v Úvalech a první veřejné vystoupení Jednoty mládeže. Konalo se v Úvalech v Pařezině. Pečivo a cukroví pro slavnost napekly obětavé sestry ze Škvorce a okolních obcí, členové Jednoty mládeže připravili pestrý kulturní program, pro obveselení vyhrávala kapela našeho člena br. J. Berana. I přes značnou nepřízeň počasí, celý den pršelo, byla účast hojná a slavnost se velmi vydařila. Díky prodeji pečiva, cukroví a tombole vynesla zahradní slavnost pěkný výtěžek.

Na výzvu Ústřední rady CČS byla organizována celocírkevní půjčka k zajištění chybějících finančních prostředků. Neboť vlivem hospodářské krize a velké nezaměstnanosti došlo ke snížení odváděné církevní daně. V rámci obvodu naší náboženské obce bylo upsáno celkem 12 podílů, nejvíce – 4 podíly, upsal br. Klán, statkář v Sibřině a 3 podíly br. farář Konařík.

Se zahájením nového školního roku 1. září 1933 došlo k oživení i v náboženské obci. Do výuky náboženství se zapojilo celkem 350 dětí. Pro nedostatek dětí se nevyučovalo pouze v Doubku a na Hradešíně. V Úvalech při počtu 100 dětí se náboženství vyučovalo jednu hodinu týdně jak na Obecné, tak i Měšťanské škole. V Doubravčicích vyučoval br. Zázvorka z Českého Brodu jednou za 14 dní. Velký úbytek školních dětí pocítily Běchovice a Újezd nad Lesy, neboť se řada rodin našich příslušníků stěhovala přímo do Prahy nebo blíže k Praze. Tento jev bylo možné vidět i v Úvalech, kde do konce školního roku ubylo 30 dětí z Obecné i z Měšťanské školy.

29. září 1933

Večerní zábava Jednoty mládeže. Večerní zábava s hudbou a tance se konala v sále Na růžku. I když byla více konána pro získání finančních prostředků Jednoty mládeže, tak svého cíle nedosáhla, neboť kapela za prodloužení zábavy si čistý výnos vyžádala.

Po nepříjemných zkušenostech s pořádáním večerní zábavy se členové Jednoty mládeže v dalším období zaměřili na amatérské divadelnictví. Před obecenstvem členové sehráli první hru “Hřích lesního Křiklavy” – drama z venkovského života v sále Na růžku za velké účasti obecenstva ze Škvorce, okolních vesnic, zejména ze Zlaté a Dobročovic. Divadelní vystoupení Jednoty mládeže bylo velmi příznivě přijato a vyvolalo doslova divadelní horečky mezi spolky a obyvateli, neboť následně se pustily do ochotnického divadla SOKOL Škvorec, Sportovní odbor, Spolek hasičů. S velkou rivalitou sledoval činnost Jednoty mládeže především Sokol Škvorec. V zimních měsících cvičili členové Jednoty mládeže se školními dětmi veselohru “Kocourkovští mudrlanti”. Bylo to práce s dětmi ze Škvorce a ze Zlaté a velmi obtížná. Zásluhu na zdařilém vystoupení s touto hrou počátkem roku 1934 měli zejména br. L.Simon, br. Fryč, br. Vl. Švarc.

1. října 1933

Účast na slavnostním otevření Husova sboru v Praze na Královských Vinohradech. Slavnosti se účastnila celá rada starších s br. farářem Konaříkem a další příslušníci pod praporem naší náboženské obce. Slavnost byla zahájena v kapli gymnasia na Královských Vinohradech, která do té doby sloužila jako bohoslužebná síň.Po rozloučení s kaplí místním farářem br. Šimšíkem se odebral několikatisícový průvod k novému Husovu sboru u vodárny. Děkovné bohoslužby byly slouženy dvoje a to uvnitř ve Sboru br. patriarchou a venku před Sborem br. Kordulem, biskupem královéhradeckým. Z naší náboženské obce CČS ve Škvorci se této slavnosti zúčastnilo přes 100 příslušníků a zanechala v nich hluboký dojem a hrdost nad příslušností k mladé, ale rostoucí a sílící církvi.

V mnohých rodinách členů naší náboženské obce byly neutěšené sociální poměry. Mnohé rodiny trpěly nezaměstnaností do té míry, že byly nuceny prosit o milosrdenství a pomoc u dobrých lidí, aby uhájily holý život. Například rodina deputátníka br. Köhlera ve Slušticích.Ten se ocitl se čtyřmi malými dětmi a ženou zcela bez prostředků, jakékoliv podpory a pomoci. Na návrh br. faráře Konaříka byla zorganizována pomocná akce k záchraně této rodiny. A členové naší náboženské obce si skutečně zaslouží chvály, neboť ve vlastních složitých existenčních poměrech a nedostatku dokázali pomoci. Bratři a sestry ze Zlaté a ze Škvorce darovali potřebné naturálie (brambory, tuk, chléb, mléko, vejce ap.) a tak dopomohli rodině br. Köhlera k přežití nejsložitějšího období. Takovýchto rodin však bylo mnohem více, ale všem pomoci v silách nebylo. Toto je ukázka toho, v jakém prostředí a v jakých podmínkách naše církev působila.

1. ledna 1934

Dětská veselohra “Kocourkovští mudrlanti”. Na Nový rok hru sehrály školní v sále Na růžku. Představení bylo hojně navštíveno a obecenstvu se velice líbilo, řada dětí projevila herecký talent.Část finančního výtěžku věnovala Jednota mládeže na akci polévkového odboru Měšťanské a obecné školy. Za tento příspěvek poděkoval Jednotě mládeže ve Škvorci ředitel školy p. Ludvík Hencl v týdeníku NAŠE HLASY.

28. ledna 1934

Valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci – konala se v sále Na růžku za účasti 50 členů ze Škvorce, Zlaté, Dobročovic, Třebohostic a delegátů z Úval, Újezdu nad Lesy a Tuklat. Náboženský život v obci je na vzestupu, což dokladují hojně navštěvované bohoslužby a bohatší spolkový život díky Jednotě mládeže.Celkový příjem finančních prostředků za rok 1933 byl 7275,- Kč, výdaje ve výši 6646,- Kč, přebytek 628,50 Kč. Za odcházející br. K. Turynu a br. J. Vobeckého byli zvoleni do rady starších br. František Ledecký a br. Josef Jindřich.

Po ukončení valné hromady se uskutečnila ustavující rada starších, na níž byl zvolen za jednatele br. František Ledecký, br. Josef Jindřich za účetního, br. Antonín Komárek za matrikáře. Za důvěrníky byli ustaveni br. František Paul ve Škvorci, br. Karel Houra za Újezd nad Lesy, Sibřinu a Běchovice.

4. března 1934

Slavnostní členská schůze náboženské obce CČS ve Škvorci u příležitosti narozenin prezidenta ČSR T.G.Masaryka. Vedle členů rady starších, důvěrníků všech obcí, dalších členů CČS se účastnila též většina členů Jednoty mládeže.O životě prezidenta ČSR přednášel br. farář Konařík, který zdůraznil význam prezidenta republiky pro náboženský život a objasňoval jeho význam pro naší církev – že je vlastně jejím nepřímým zakladatelem.Na počest narozenin T.G.Masaryka byl na návrh br. faráře ustaven sociální odbor. Za předsedkyni byla navržena ses. A. Simonová, za místopředsedkyni ses. M. Güntherová, za pokladní ses. A. Miškovská. Bezprostředně uskutečněná sbírka ve prospěch sociálního odboru vynesla 59,- Kč.

15. března 1934

Veseloherní divadelní představení “Psaníčko děda Štráchala panu prezidentu”.

Nejzdařilejší divadelní představení Jednoty mládeže sehráno na počest narozenin prezidenta republiky T.G. Masaryka. Zejména postava dědy Štráchala v podání br. Vl. Švarce byla velmi podařená a vzbuzovala srdečné veselí.a obecenstvo představení ocenilo aplaudovaným potleskem.

8. dubna 1934

Valná hromada Jednoty mládeže. Konala se po skončení rady starších v sále Na růžku ve Škvorci.Vedle členů Jednoty mládeže se jednání účastnili členové rady starších a dále delegace Jednoty mládeže z Českého Brodu ve složení předseda a jednatel.Za předsedu Jednoty mládeže Škvorec byl zvolen br. Ladislav Simon, jednatelkou ses. M. Reichmanová, pokladníkem br. Karel Zadák. Valná hromada byla zakončena taneční zábavou při reprodukované hudbě na vlastním zakoupeném gramofonu.

13. května 1934

Den matek. Oslavy svátku matek byly ve Škvorci zahájeny v evangelickém kostelíku bohoslužbami na počest našich matiček. Po té v sále Na růžku recitovaly děti přání matkám a po proslovu br. faráře se uskutečnilo dětské divadelní představení “Váša nespokojenec”. V rámci dětmi velmi pěkně sehraného představení se projevily slibné herecké talenty, například syn br. pokladníka rady starších Stanislav Sedlmajer, Slávek Nehasil a další.

20. května 1934

Rada starších – pořízení kovové standarty. Zřízení standarty s využitím při zájezdech na slavnosti a při pohřbech. Standarta zřízena v ceně 600,- Kč ze sbírky, z příspěvku rady starších a br. faráře. Poprvé byla použita na lipanské slavnosti 27.května 1934.

26. a 27. května 1934

Slavnost lipanská. U příležitosti vzpomínky k 500. výročí bitvy u Lipan se konaly slavnosti v Českém Brodě, v Kouřimi a na Lipanech. 26.5. večer byla konána vzpomínka CČS v Českém Brodě u pomníku Prokopa Velikého. Slavnostním řečníkem byl br. Ladislav Kopal, přednosta (kapitán) duchovní vojenské správy CČS v Praze.V neděli 27.5. se konala v Českém Brodě slavnostní vojenská přehlídka, v Kouřimi církevní slavnost.Z naší náboženské obce byl vyslán autobus ze Škvorce, členové z Úval, Újezdu nad Lesy a Tuklat přijeli vlakem. Slavnostní bohoslužby vykonal br. patriarcha na náměstí za účasti 40 duchovních a biskupů br. Korduleho a br. Stejskala.

Po prázdninách opět nastal pravidelný náboženský obec v naší obci. Do výuky náboženství se zapojilo 374 školních dětí. Pro nedostatek dětí se nevyučovalo v Doubku a na Hradešíně. V Doubravčicích vyučoval náboženství br. farář Roman Petrov z Českého Brodu a ve Slušticích br. farář Miroslav Zázvorka z Říčan, v Třebohosticích br. Karel Turyna, řídící učitel.

21. září 1934

Divadelní veselohra “Za hokynářským krámem”. Jednota mládeže nastudovala a sehrála hru na rozloučenou se svým prvním předsedou br. Vlastimilem Švarcem, který odcházel k výkonu vojenské služby. Jednota tak ztratila jednoho z nejaktivnějších a podnikavých členů s přirozenou autoritou.

V podzimním období velké starosti radě starších způsobil slabý výsledek při výběru církevní daně. Špatná situace se nejvíce projevila v Tlustovousích, v Přišimasech, částečně i v samotném Škvorci. Katastrofální neúroda obilovin se odrazila v nedostatku peněz v řadě našich rodin a v následné bídě. Opět bylo třeba pomoci některým rodinám našich příslušníků dobrovolnými sbírkami, neboť byly bez jakékoliv podpory. Například rodina br. Veselého z Úval, deputátníka bez zaměstnání, se sedmi malými dětmi. Ke konci roku se zhoršily i vnitřní poměry v náboženské obci. Zejména došlo k rozporům mezi členy rady starších v otázce samostatného hospodaření v místech, kde byly konány bohoslužby a to zejména v Úvalech. Spory nakonec nabyly osobního rázu a náboženské obci jako celku neprospěly. Celková nálada v rodinách příslušníků církve byla následkem nezaměstnanosti a neúrody neutěšená a smutná. Ustala činnost i sociálního odboru.

Nový rok 1935 začínal ve znamení oslav 15 letého trvání Církve československé.

3. ledna 1935

Slavnostní bohoslužby k 15. výročí založení Církve československé. Slavností v Praze 8.1. v Národním domě na Smíchově se účastnili br. farář, za radu starších br. Ledecký a br. Komárek. Zde se poprvé sešel br. farář Konařík s prvním farářem ve Škvorci br. Karlem Kučerou, který v této době byl již mimo duchovenskou službu a pracoval jako vrchní tajemník na ministerstvu pošt a telegrafů.

3. února 1935

Valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci – konala se v sále Na růžku za účasti 33 členů a v tísnivé náladě. Na slabou účast mělo vliv velmi špatné počasí a tak se jednání účastnili členové výhradně ze Škvorce, ze Zlaté a z Třebohostic. Hospodaření náboženské obce skončilo za rok 1934 ztrátou ve výši 651,- Kč, způsobené zejména špatným výběrem církevní daně a slabší dary byly i za církevní úkony. Celkem bylo pokřtěno 35 dětí, oddáno 10 párů, prohlášky mělo 16 párů, 12 pohřbů.Pochvalně byla hodnocena účast na bohoslužbách ve Škvorci, slabší účast byla v Úvalech, i když se oproti minulosti zlepšila, slabá účast na bohoslužbách byla v Tuklatech, kde se neustále prohlubovala chudoba v rodinách.Problémově se konaly bohoslužby v Újezdu nad Lesy, neboť nebylo stálé místo pro jejich konání.

Zvolená Rada starších:

předseda: František Ledecký, úředník ČSD ve Škvorci

místopředseda: Václav Těšík, úředník ČSD v Úvalech

jednatel: Jaroslav Komárek, Zlatá

pokladník: Alois Sedlmajer, bednář ve Škvorci

matrikář: Ludvík Konařík, farář

členové: Václav Pechatý, rolník v Zlaté, Karel Houra, soukromník v Újezdě nad Lesy,

důvěrníci: Škvorec – br. Günther, Dobročovice – br. Starý, Přišimasy – br.Čermák, Úvaly – br. Komárek, Květnice – br. Procházka, Koloděje+Běchovice – br. Strach, Třebohostice – br. Škorpil, Doubravčice+Masojedy – br. Stárek, Tuklaty – ses. Němečková, Tlustovousy – ses. Nováková, Sibřina+Újezd n.L.- br. Houra, Zlatá – br. Komárek.

Vlastní objekt sboru obec nemá, bohoslužby se konají ve školách v Úvalech,Tuklatech, Újezdě nad Lesy, za mírný poplatek obec užívá evangelický kostelík ve Škvorci.

10. února 1935

Divadelní představení “Podnájemník paní Bernáškové”. Hru nastudovala a divadelní představení uskutečnila Jednota mládeže. Veselohra byla úspěšná a veřejností přijata s uznáním.

10. března 1935

Valná hromada Jednoty mládeže CČS při náboženské obci. Konala se po zasedání rady starších za účasti 15 členů.Byl zvolen nový výbor:

předseda: Josef Hrdlička

místopředseda: R. Prokop

jednatel: Jan Mašek

pokladník: Ladislav Simon

zapisovatel: J. Štromajerová

knihovník: František Novák

revizoři účtu: J. Novák a R. Točilová

vzdělavatel: br. farář L. Konařík, delegát Rst: J. Komárek

Velikonoce 1935

Na Velký Pátek se přičiněním bohoslovce Církve československé br. Karla Pechatého hrály v evangelickém kostelíku ve Škvorci první české pašije. Roli Ježíše zpíval br. Karel Pechatý, roli evangelisty br. Karel Turyna, bratři František Ledecký a Jaroslav Komárek, spolu se ses. Františkou Komárkovou se podělili o ostatní role. Bohoslužby byly hojně navštíveny i jinověrci a všem se líbily.Velikonoční bohoslužby byly v celé obci přijímány s velikým zájmem a tak k přijetí svátosti Večeře Páně celkem přistoupilo 350 našich příslušníků. Na pondělí velikonoční byly konány první bohoslužby v Horoušanech. V prostorách obecné školy se k bohoslužbám sešlo z Horoušan však jen několik občanů, účast doplnili naši příslušníci z Tlustovous, Tuklat a několik i ze Škvorce. Důvěrníkem byl zvolen br. J. Bořt, rotmistr v.v. O velikonočních svátcích byla organizována sbírka na zřízení Sboru Mistra Jana Husa v jeho rodišti, v Husinci. Celkem bylo shromážděno a na Ústřední radu CČS do Prahy odesláno z naší obce 205,- Kč.

1. května 1935

Divadelní představení “Julinčino terno”. Zdařilou veselohru nastudovala a provedla Jednota mládeže ve Škvorci.

23. června 1935

Zájezd na církevní slavnost na Kunětickou horu. Církevní slavnosti se z naší obce účastnilo 27 bratrů a sester na čele s místopředsedou rady starších br. Václavem Těšíkem a praporečníkem s husitským praporem obce br. Karlem Hourou.

18. srpna 1935

Odpolední besídka. Jednota mládeže uskutečnila za pomoci br. Karla Pechatého odpolední besídku při hudbě z gramofonu a s tancem ve Škvorci v sále Na růžku. Čistý výtěžek 160,- Kč byl věnován do pokladny Jednoty mládeže.

Po prázdninách byl opět zahájen nový školní rok 1935/36. Na výuku náboženství bylo celkem zapsáno 385 dětí. Na obecné škole nejvíce v Úvalech 58 dětí, v Sibřině 43 dětí, v Tuklatech 41 dětí, ve Škvorci 25 dětí, nejméně pak v Hradešíně – 2 děti. Br. farář Konařík vyučoval na 11 obecných školách a na obou školách měšťanských, na třech školách vypomáhali br. Václav Poledne farář z Českého Brodu v Doubravčicích, br. Miroslav Zázvorka, farář z Říčan ve Slušticích, br. Karel Turyna, řídící učitel v Třebohosticích. Život v náboženské obci probíhal bez jakékoliv významné události. Práce Jednoty mládeže úplně ustala odchodem bratrů na vojenskou službu a za hledáním zaměstnání.

28. října 1935

Konání prvních bohoslužeb CČS v Sibřině. Zásluhou br. Františka Peterky, řídícího učitele v Sibřině, mohly být konány bohoslužby v nové sibřinské škole. Účastnili se jich naši příslušníci z Nové i Staré Sibřiny, z Újezdu nad Lesy, Kolodějů a z Květnice. Bohoslužby byly konány nadále pravidelně jednou za měsíc.

25. prosince 1935

Zřízeno Husitské slunce na žerdi. Zhotovil ho br. Králík ze Škvorce a bude se používat při pohřbech.

Rok 1935 se chýlil ke konci. Ekonomické poměry v rodinách se nezlepšily. Stálá nezaměstnanost a rostoucí bída v rodinách byly příznakem této smutné doby. Opět řada rodin potřebovala pomoci. Členové rady starších především pomohli naturální sbírkou a br. farář peněžním příspěvkem rodině br. Köhlera. Svátky vánoční byly přes uvedené problémy oslaveny hojnou účastí při bohoslužbách ve Škvorci, v Úvalech, v Tuklatech, v Újezdě nad Lesy, nově v Sibřině a v Horoušanech.

Nový rok 1936 začínal mezi lidmi v tísnivé náladě nejen z nepolevující hospodářské krize, ale i z obrazu možné budoucí války se sousedním Německem. Vláda počala připravovat obyvatelstvo na reálnou možnost války a nutnost obrany. Ve městech a vesnicích byly organizovány přednášky, při nichž byli obyvatelé připravovány na obranu hlavně před leteckými nálety, k hasičské ochraně a ke zdravotnické službě. Také příslušníci naší náboženské obce se těchto příprav horečně účastnili. Br. František Ledecký, předseda rady starších, byl ve Škvorci zvolen za velitele civilní obrany, br. J. Čermák, řídící učitel, byl zvolen za velitele civilní obrany v Přišimasech.

9. února 1936

Valné shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci – konalo se po bohoslužbách v sále Na růžku za účasti 60 členů. Celkový stav náboženské obce: 1351 členů, výuku náboženství navštěvuje 384 dětí. Zdůrazněna byla potřeba lepší organizace výběru církevní daně a zlepšení evidence stěhování našich příslušníků.Prostřednictvím církevního tisku ČESKÝ ZÁPAS bylo poděkováno za záslužnou práci odcházejícím členům rady starších, především br. Václavu Zadákovi, vůbec prvnímu předsedovi rady starších od založení náboženské obce, dále br. Josefu Güntherovi, místopředsedovi rady starších a br. Antonínu Komárkovi, matrikáři. V roce 1935 bylo pokřtěno 23 dětí, oddáno bylo 15 párů a prohláškami prošlo 18 párů, pohřbeno bylo 12 příslušníků. Protokol farního úřadu vyřídil na 446 přípisů. Na oživení a zvýšení úrovně bohoslužeb měl zásluhu rovněž bohoslovec br. Karel Pechatý, který br. faráři vypomáhal a zastupoval ho. Bohoslužby v evangelickém kostelíku ve Škvorci doprovázela hrou na harmonium ses. Libuše Komárková z Úval, posluchačka konzervatoře, o úpravu Stolu Páně se nezištně staraly ses. Marie Güntherová a Františka Komárková. V Úvalech se konaly bohoslužby v kreslírně měšťanské školy a kostelnickou práci vzorně vykonávali manželé Antonín a Marie Komárkovi. Bohoslužby se konaly v ´Tuklatech, v Újezdu nad Lesy, dále v Sibřině za obětavé pomoci řídícího učitele br. Františka Peterky v místní škole, v Horoušanech s pochopením řídícího učitele p. Antonína Augustina, který doprovázel zpěv na harmonium.Br. farář se ve své promluvě věnoval 15ti letému trvání náboženské obce.

Velikonoce 1936

Na Velký Pátek se konaly zpívané pašije. Bohoslužby sloužil bohoslovec br. Karel Pechatý. Na Hod Boží Velikonoční přistoupilo k přijetí svátosti Večeře Páně na 500 věřících občanů.

29. června 1936

Zájezd na otevření Husova sboru v Čelákovicích. Za naši náboženskou obec se zájezdu účastnilo 40 příslušníků včele s předsedou rady starších, praporečníkem s praporem a br. farářem.Slavnostní řeč pronesl zástupce diecézní rady z Prahy br. Hlaváček, farář z Prahy-Dejvic, který ve vystoupení ocenil i přispění několika rodin z římskokatolické církve k budování Husova sboru a zejména pí Ludmily Volmanové, manželky továrníka, která darovala novému sboru velký zvon nazvaný jejím jménem “Ludmila”. Účast na slavnosti v Čelákovicích zanechala ve škvoreckých účastnících hluboké dojmy.

Zahájení nového školního roku znamenalo oživení i v náboženském životě. Na výuku náboženství bylo přihlášeno 401 školních dětí. S výukou náboženství br. faráři Konaříkovi vypomohli br. farář Poledne z Českého Brodu v Doubravčicích, řídící učitel br. Karel Turyna v Třebohosticích, v Dobročovicích a v Běchovicích ses. Jarmila Aronová, pomocná učitelka ze Svépravic. Nejvíce dětí bylo v Úvalech, na měšťanské škole 65 dětí, na obecné škole 63 dětí.

7. prosince 1936

Zemřel první předseda rady starších náboženské obce CČS ve Škvorci br. Václav Zadák. Zemřel na následky smrtelného úrazu ve věku 64 let. Jeho skonu želela celá naše náboženská obec, která svého prvního předsedu rady starších a zakladatele náboženské obce Církve československé ve Škvorci vyprovodila k poslednímu odpočinku za účasti Zastupitelstva městečka Škvorec, Jednoty Sokol, Obce baráčníků, Sboru dobrovolných hasičů, školní rady a dalších dne 11. prosince.

25. prosince 1936

Vánoční nadílka. Nadílku pro děti překvapivě uspořádaly nejstarší naše sestry Františka Komárková, Antonie Králíková, Anna Nehasilová, které shromáždily potřebné finanční prostředky a naturálie v celkové hodnotě 800,- Kč. Vstříc vyšli i škvorečtí obchodníci, zejména br. Karel Zadák, který zdarma napekl všechno pečivo.

26. prosince 1936

Ustavení místního výboru CČS v Újezdě nad Lesy. Po bohoslužbách v sibřinské škole si naši příslušníci zvolili místní výbor CČS pro Újezd nad Lesy, Sibřinu, Běchovice, Koloděje a Stupice.Za předsedu byl zvolen br. Josef Šplíchal, vrchní oficiál státních drah v.v., z Újezdu nad Lesy.

Závěr roku svitl jiskřičkou naděje v radostnější časy naší náboženské obce.

Rok 1937 začínal již v lepší náladě lidí. V hospodářském životě, zejména v průmyslu, nastávalo postupné zlepšování a oživování výroby, nové pracovní příležitosti snižovaly nezaměstnanost. Zdálo se, že i v naší náboženské obci nastane čilejší a radostnější život. Těžiště činnosti se přeneslo ze Škvorce na Úvaly a Újezd nad Lesy, kde byly postupně ustaveny místní výbory CČS. Výbory projevovaly aktivitu a intenzivní spolkovou činnost v pořádání zdařilých dětských slavností. Samotný Škvorec zahájil v počátku nového roku 1937 velké úsilí na vybudování vlastního sboru a fary CČS.

7. února 1937

Valné shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci – konalo se v restauraci p. Vacka za účasti 38 členů. Celkový počet členů ze Škvorce a okolních vesnic, z Úval, z Sibřiny a z Újezdu nad Lesy. Hospodaření rady starších skončilo přebytkem 912,- Kč, takže hotové jmění činilo koncem roku 1936 výši 6913,30 Kč. Celkem měla náboženská obec 1395 členů. Výuku náboženství navštěvovalo 401 školních dětí.

Zvolená Rada starších:

předseda: František Ledecký

místopředseda: Antonín Novák

jednatel: Jaroslav Komárek

pokladník: Alois Sedlmajer

členové: Karolína Simonová a Jaroslav Šmíd, náhradníci: Alois Vaněk a Anna Nehasilová,

revizoři účtu: br. Josef Janák, František Pokorný, Karel Turyna.

28. února 1937

Ustavení místního výboru CČS v Úvalech. Za účasti předsedy rady starších br. Františka Ledeckého ze Škvorce a br. faráře Ludvíka Konaříka se konala schůze našich úvalských příslušníků. Schůzi zahájil a řídil důvěrník rady starších pro Úvaly br. Antonín Komárek, který poukázal na možnost Úval být střediskem duchovního života pro svoji polohu i největší počet bydlících příslušníků naší církve.Předsedou místního výboru v Úvalech byl zvolen br. ing. Antonín Bartoň, závodový inženýr z továrny na výrobu margarinu v Úvalech, tajemníkem br. Václav Vlasák, obchodní vedoucí z Úval, pokladníkem br. Jiří Zbejval, členy MV br. J.Jindřich, V. Těšík, J. Urban, J. Kyncl.

24. března 1937

Poslední rozloučení s br. Klementem Týblem z Tuklat. Rozloučení se konalo v pražském krematoriu. Br. Klement Týbl, řezník a majitel realit z Tuklat, byl horlivým stoupencem naší církve od samotného počátku a důvěrníkem rady starších ve Škvorci pro obec Tuklaty a Tlustovousy. Byl upřímným stoupencem CČS a poctivým člověkem.

26. března 1937

Poslední rozloučení se ses. Klárou Zvěřinovou z Újezdu nad Lesy. Rozloučení se v pražském krematoriu ve Strašnicích konalo na Velký Pátek. Klára Zvěřinová byla matkou akademického sochaře br. Bohumila Zvěřiny.Patřila do generace laických apoštolů nové církve a pomáhala klást základy pro vznik nových náboženských obcí, zejména pražských, do Újezdu nad Lesy se přistěhovala v roce 1927 a zde patřila k oporám naší církve.

Velikonoce 1937

S hojnou návštěvou se setkaly velikonoční bohoslužby. Ke svátosti přijímání Večeře Páně přistoupilo na 400 členů církve.Na účasti věřících se blahodárně odrážela aktivní činnost místních výborů CČS v Úvalech a v Újezdě nad Lesy.

4. dubna 1937

Znovuustavení sociálního odboru rady starších náboženské obce. Členkami odboru se staly ses. O. Ledecká, A. Nehasilová, M. Králíková, F. Komárková, M. Güntherová, A. Frmalová, A. Laláková, B. Strejčková, M. Janáková, B. Pilmerová. Předsedkyní byla zvolena O. Ledecká.

Zahájení sbírky na výstavbu vlastního objektu sboru. Sbírku organizovaly ses.F. Komárková, A. Králíková, O. Ledecká a A. Nehasilová.Příkladem šlo vedení náboženské obce.Předseda rady starších br. Ledecký s manželkou vložil do sbírky částku 600,- Kč, br. tajemník rady starších J. Komárek a br. farář Konařík částku po 250,- Kč, manželka br. faráře vložila částku 100,- Kč.

Velmi aktivně se rozvíjela činnost místního výboru CČS v Úvalech. Jeho duší byl především aktivní předseda br. Ing. Antonín Bartoň a tajemník br. Václav Vlasák. Po jejich příkladu se pustily do čilé práce i další. Bratři Zbejval, Urban, Kyncl, Vosecký, Novotný, sestry Pekárková, Jindřichová, Komárková Libuše a Marie, Novotná, Majorová, Zbejvalová, Urbanová, Skuhrovcová aj. Vedle organizování přednášek byla hlavní událostí místního výboru v Úvalech Slavnost dětského dne.

20. června 1937

Slavnost dětského dne v Úvalech. Konala se v Úvalech v zahradě lesní restaurace v Pařezině. Členové naší obce se slavnosti účastnili ve velkém počtu, přítomni byli i členové jiných církví i lidé bez vyznání. Slavnost byla zahájena tanečky dětí, které nacvičila ses. Skuhrovcová, pod vedením br. Ing. Bartoně byla uvedena divadelní hra “Zvíkovský rarášek”od Ladislava Stroupežnického. Zaujaly herecké výkony mladých příslušníků br. Zdeňka Pekárka, Jiřího Zbejvala, ses. Libuše Komárkové, Vlasty Novotné, Julie Skuhrovcové. Po představení se konaly různé sportovní závody a hry.Zorganizována byla i tombola.Dětský den byl vydařený a všude se setkával, i v mimocírkevních kruzích, s příznivou kritikou.

27. července 1937

Slavnost dětského dne v Újezdě nad Lesy. Konala se v sále restaurace p. Mráze. Jednalo se vlastně o dětské divadlo o 4 jednáních. O přestávkách vyhrávali malí tamburaši ze Sibřiny. Na úspěchu slavnosti se podíleli především bratři a sestry ze Sibřiny, manželé Křelinovi, řídící učitel br. Peterka a p.učitel Jančička.

4. září 1937

Hudební večer v Úvalech. Místní výbor CČS uspořádal první hudební večer v hotelu Budka v Úvalech. V hudebním programu učinkovali br.Jiří Štork, ses. Libuše Komárková, br. Ing. Bartoň, manželé Šrámkovi z Úval a virtuos na chromatickou harmoniku p. Miroslav Jirásek z Nymburku.Po programu následovala veselá zábava s tancem.Programu se účastnili vedle našich členů i hosté jiných náboženských vyznání.

20. září 1937

Přednáška br. Josefa Sainera, faráře z Prahy-Bubenče. Přednáška se uskutečnila v restauraci “Pod Úvalákem”.Téma se věnovalo vzniku naší církve, o církevní ústavě, o poměru církve ke státu.

17. října 1937

Vysvěcení br. ThC. Karla Pechatého na kněze. Bratr Pechatý, rodák ze Zlaté, byl prvním příslušníkem naší náboženské obce vysvěceným na kněze Církve československé. Svátost kněžského svěcení přijal od br. patriarchy-biskupa ThDr. G. A. Procházky v Husově sboru V Praze-Holešovicích.

28. října 1937

Rozloučení br. ThC. Karla Pechatého s náboženskou obcí CČS ve Škvorci. Při bohoslužbách, které br. Pechatý sloužil za asistence br. faráře Konaříka, poděkoval všem, kteří měli vliv na jeho výchovu. Při bohoslužbách učinkoval pěvecký sbor z Úval za řízení br. Ing. Bartoně.Úřad zástupce faráře nastupoval br. Pechatý v Benešově.

Hluboký zármutek nastal v náboženské obci dnem 14. září 1937 po zprávě o úmrtí prvního prezidenta republiky T.G.Masaryka. Tryzny se konaly v Úvalech a ve Škvorci 19. září. Velká delegace se účastnila v Praze státního pohřbu 21. září.

V podzimních měsících jak ve Škvorci, tak i v Újezdě nad Lesy, naši příslušníci podnikali sbírky na získání prostředků pro výstavbu vlastního sboru nebo fary ve Škvorci. V Újezdě nad Lesy a v Sibřině bylo shromážděno 4200,- Kč. Br. předseda místního výboru J. Šplíchal jednal v Olomouci na ředitelství panství Lichtenštejn o odkoupení parcely v újezdském lese.

12. prosince 1937

Dětské divadlo a vánoční nadílka v Úvalech. Pod vedením br. Ing. Bartoně, ses. J. Skuhrovcové a M. Urbanové byla nacvičena a provedena dětská divadelní hra “Vánoční země” od Františka Veniga. Po představení bylo na 300 dětí obdarováno vánoční nadílkou a 9 dětí z nejchudších rodin i šatstvem.

Na Vánoce byl poskytnut peněžitý příspěvek dvěma potřebným rodinám br. Palase z Blatova a ses. Podracké z Kolodějů. Vánoční bohoslužby byly ve všech střediscích i přes značnou nepřízeň počasí hojně navštíveny. Ve Škvorci a v Tuklatech děti přednesly vánoční gratulace a koledy a byly obdarovány br. farářem obrázky Ježíše Krista.

Leden nového roku 1938 plynul v pečlivých přípravách na valná shromáždění.

3. února 1938

První valné shromáždění CČS, konané místním výborem v Újezdě nad Lesy. Konalo se v restauraci p. Mráze za účasti 36 členů a 13 hostů. Předsedou místního výboru byl opět zvolen br. Josef Šplíchal, jednatelem br. František Zahálka, pokladníkem br. Antonín Novák, předsedou ustaveného stavebního odboru br. Eduard Moravec. Cílem stavebního odboru byla výstavba Husova sboru v Újezdě nad Lesy. Rovněž byl založen sesterský odbor, jehož předsedkyní byla zvolena ses. M. Goebeltová, jednatelkou ses. Kliková, ses. Nováková pokladnicí, ses. Dudková vzdělavatelkou. Bohoslužby se konaly s pomocí br. Peterky ve škole v Sibřině. V Újezdě nad Lesy se bohoslužby konaly nejdříve v sále restaurace p. Mráze a následně ve škole. Místní výbor zajistil pro hru na harmonium ses.Šparovskou, vynikající hudebnici.

6. února 1938

Valné shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci. Konalo se v místní restauraci p. Vacka za účasti 40 členů a zástupců místních výborů CČS v Úvalech a v Újezdě nad Lesy.Velmi pozitivně byl hodnocen výběr církevní daně ve Škvorci, v Úvalech, v Újezdě nad Lesy. Slabě dopadl výběr církevní daně v Dobročovicích, v Květnici a v Tuklatech.Duchovní správa uskutečnila 20 prohlášek, 12 sňatků, 14 křtů, 15 pohřbů. Pravidelné bohoslužby konány ve Škvorci, Úvalech, Sibřině, Újezdě nad Lesy a v Tuklatech.Pěvecký odbor řídila ses. Libuše Komárková a br. Ing. Bartoň.Výuky náboženství se účastnilo 385 dětí. Vedle br. faráře Konaříka s výukou náboženství pomáhali br. Karel Turyna v Třebohosticích a ses. Jiřina Langová v Běchovicích.Nejvíce dětí bylo soustředěno v Úvalech, 63 na měšťanské škole a 54 na obecné škole, ve Škvorci, 36 na měšťanské škole a 24 na obecné škole, v Sibřině 42 dětí, v Újezdě nad Lesy 36 dětí, v Tuklatech 34 dětí. Nejméně dětí bylo v Hradešíně a to 2, nevyučovalo se v Doubku.Do náboženské obce CČS vstoupilo 52 nových členů, z toho 36 od církve římskokatolické, 3 z církve českobratrské evangelické a 13 bez vyznání.Náboženská obec měla celkem 1463 příslušníků.Valné shromáždění ustavilo rovněž stavební odbor a zvolilo jeho předsedou br. Ledeckého a pokladníkem br. Sedlmajera. Finanční jmění stavebního odboru rady starších činilo celkem ke dni konání valného shromáždění 5200,- Kč, které je uloženo na vkladní knížce Občanské záložny ve Škvorci.Volby do rady starších se nekonaly, rada starších pracovala v původním složení z roku 1937.

13. února 1938

První valné shromáždění CČS, konané místním výborem v Úvalech. Konalo se v restauraci Pod Úvalákem za účasti 39 členů, jednání se též účastnili předseda rady starších br. F.Ledecký, jednatel rady starších br. J. Komárek, br. farář Konařík a předseda místního výboru v Újezdě nad Lesy br. Šplíchal. Shromáždění vysoce ocenilo aktivní náboženský a spolkový život v Úvalech.Předsedou místního výboru byl opět zvolen br. Ing. Antonín Bartoň, místopředsedou br. Václav Těšík, jednatelem br. Václav Vlasák, pokladníkem Jiří Zbejval, matrikářem br. Jaroslav Kyncl, důvěrníkem rady starších br. Antonín Komárek, členy výboru br. J. Urban, F. Čmelík, J. Jindřich, Old. Vosecký. Členové podpořily činnost úvalského pěveckého sboru vedeného br. Ing. Antonínem Bartoněm.

Velikonoce 1938

Na Velký Pátek se tentokrát konaly bohoslužby se zpívanými pašijemi místo ve Škvorci v Úvalech ve velké učebně kreslírny měšťanské školy.Zcela zaplněná místnost nejen našimi členy, ale i lidmi s jiným náboženským vyznáním sledovala velkopáteční bohoslužby s promluvou br. faráře Konaříka o významu smrti Ježíše Krista pro celý křesťanský svět. České pašije zpíval úvalský pěvecký sbor. Velikonoční bohoslužby na se konaly ve Škvorci, v Úvalech, v Újezdě nad Lesy, v Sibřině, v Tuklatech. K přijetí svátosti Večeře Páně přistoupilo na 500 dospělých a dětí. Místní výbor v Úvalech uskutečnil velikonoční sbírku na Dětský sirotčinec v Jílovém, místní výbor v Újezdě nad Lesy uskutečnil velikonoční sbírku na pomoc obětem požáru v Revúci na Slovensku.

24. dubna 1938

Přednáška na téma “Naděje křesťanova v dnešní době”. Přednášku uspořádal místní výbor v Úvalech. Znamenitým přednášejícím byl Dr. Miroslav Novák, profesor z Prahy, který promluvil ke shromážděným občanům o současné pohnuté době, o posile víry v Boží Prozřetelnost v době reálného válečného nebezpečí v neutěšené mezinárodní situaci.

8. května 1938

Poslední rozloučení se ses. Františkou Komárkovou ze Škvorce. Od vzniku náboženské obce se tato obětavá sestra aktivně účastnila veškerého náboženského života, byla členkou pěveckého kroužku, kostelnicí ve Škvorci, pomáhala při organizování sbírek pro charitativní účely i pro členské příspěvky. Byla chudou soukromnicí a přesto odkázala stavebnímu fondu na zřízení Husova sboru 300,- Kč.

14. května 1938

Dětské kino v Úvalech. Čilý místní výbor CČS v Úvalech uspořádal filmové představení pro děti “Hrom a blesk”. Kino na Úvaláku bylo zcela vyprodané a čistý výtěžek 500,- Kč byl věnován stavebnímu fondu pro postavení Husova sboru.

21. května vyhlásil prezident republiky částečnou mobilizaci branných sil a nařídil ochranu státních hranic pro případ válečného útoku hitlerovského Německa a k zastavení krvavých provokací a ozbrojených útoků na české příhraniční obyvatelstvo příslušníky Henleinovy sudetoněmecké strany. Události vnesly do řad našich příslušníků silné vzrušení a zároveň velké obavy z budoucnosti. Mnozí naši bratři narukovali ke svým vojenským útvarům, mezi nimi i jednatel rady starších br. Jaroslav Komárek. Již tak napjatou situaci mezi lidmi v našem kraji ještě více rozjitřila rozmáhající se epidemie slintavky a kulhavky mezi hospodářským dobytkem. Epidemie některé vesnice zcela zamořila a přijatá opatření ochromila hospodářský život v regionu a své neblahé důsledky vnesla i do spolkového a náboženského života. V některých obcích byly dočasně uzavřeny školy, například v Tuklatech, v Sibřině i v Úvalech, ve Škvorci a v Úvalech byla na dlouhou dobu uzavřena kina a byly zakázány veřejné schůze a slavnosti. Proto bylo odloženo konání dětského dne, které bylo připravováno na 12. června a dále i biřmování a slib věrnosti až na dobu po prázdninách. Tohoto roku byly prázdniny neveselé. Ovlivnila je dusná společenská atmosféra a obava z hrozící války, které naplnily mysl a srdce všech. Předseda rady starších br. Ledecký ve Škvorci a předseda místního výboru br. Šplíchal v Újezdě nad Lesy jako velitelé civilní protiletecké obrany plnili náročné a zodpovědné úkoly jak o prázdninách, tak zejména v měsících září a říjen 1938, kdy se politická i společenská situace začala zauzlovat a zdála se již neúnosná.

Nový školní rok přivedl opět děti i na výuku náboženství, celkem jich bylo přihlášeno 388. Na výpomoc výuky přišla opět ses. učitelka Jarmila Aronová, která převzala některé třídy škol ve Škvorci, v Dobročovicích, v Doubravčicích, v Přišimasech, Slušticích, v Třebohosticích, v Běchovicích, v Sibřině. Na ostatních školách učil náboženství br. farář Konařík. V listopadu přibylo ještě 12 dětí z rodin utíkajících z pohraničí. Zahájení proběhlo v normálních podmínkách, ale později byly děti při výuce neklidné, nesoustředěné a začaly se objevovat první překážky při pokračování výuky. Navíc ses. učitelka Aronová ustavila nový pěvecký kroužek ve Škvorci k nácviku zpěvu při bohoslužbách. Již podruhé muselo být přeloženo biřmování a složení slibu věrnosti, plánované na 28. září. Nastalo nejsložitější období v politickém životě, mimořádné období, vyhlášení všeobecné mobilizace, vypuknutí válečného konfliktu skutečně viselo na tenoučkém vlásku. A mezi lidmi ani v církvi samotné nebyla nálada pořádat církevní slavnosti. Řada našich členů nastoupila vykonávat vojenskou vlasteneckou povinnost. Z rady starších br. J. Komárek, J. Šmír, z Úval jednatel místního výboru br. Vlasák. Všichni odcházeli s hrdostí a odhodláním bránit svoji rodnou vlast. Ale osud naší vlasti byl zpečetěn. Měsíce září, říjen, listopad 1938 jsou však v našich dějinách zapsány krví a slzami nevinného obyvatelstva. Přišlo 30. září – Mnichovská dohoda, o nás bez nás rozhodly Velká Británie, Francie, Itálie a Německo. Důsledky Mnichova pro naši zemi jsou všeobecně známy. K černým dnům patří i 1. listopad, kdy naše pohraničí již bylo Německem zabráno. Jak pravil v parlamentu poslanec Rameš “ Z bohatého statku byli jsme vystěhováni do malé chalupy, v níž ještě nejsme pány”. Jak na obyvatelstvo obecně, tak silně i na naše členy, měly události zdrcující vliv, který se projevoval demoralizujícím jednáním. Lidé přestali věřit politickým vůdcům, hrozil mravní rozvrat a anarchie. Jen Boží Prozřetelnost nás chránila před totální pohromou. V tomto těžkém období se občané scházeli v hojném počtu při našich bohoslužbách, zejména v Úvalech a v Újezdě nad Lesy, společně prosili o Boží ochranu pro národní i církevní samostatnost. Povzbuzení na duchu se všem dostávalo hlavně od br. faráře Konaříka, který dodával náboženskou útěchu a vedl úsilí proti zoufalství. O to více při bohoslužbách bylo pečováno o český jazyk, české duchovní a národní písně a náboženská obec naší církve udržovala věrnost československým ideálům, nezradila sama sebe, odolávala vlivům pronikajícího fašismu a klerikalismu.

23. října 1938

Dětská besídka ve Škvorci. V podzimním období národního smutku se 20. výročí vzniku Československa stalo na příkaz úřadů všedním dnem. Přesto výročí vzniku naší republiky oslavily děti ve Škvorci zdařilou besídkou v měšťanské škole.Zásluhu na zdaru besídky měla především ses. učitelka J. Aronová. Čistý výtěžek dobrovolného vstupného 66,- Kč byl věnován stavebnímu fondu ve Škvorci na výstavbu Husova sboru.

22. listopadu 1938

Jednání rady starších. S ohledem na složité politické a společenské poměry se po dlouhé době opět sešla rada starších ke svému řádnému jednání v restauraci Na růžku ve Škvorci. Bylo rozhodnuto o odložení biřmování a složení slibu věrnosti až na příští rok. Byla oceněna záslužná práce ses. učitelky J. Aronové a bylo stanoveno uspořádat dětské vánoční besídky ve Škvorci, v Úvalech a v Újezdě nad Lesy.

Následkem zabrání našeho pohraničního území Německem byly nuceny se vystěhovat české rodiny. Dětský domov Dr. Karla Farského v Jílovém, jediný církevní sirotčinec, přijal řadu dětí z Mostecka a Duchcovska – vesměs příslušníků naší církve. Br. farář Šimšík z Prahy Vinohrad se výzvou o pomoc pro utečence z pohraničí obrátil na všechny sociálně cítící bratry a sestry. Bezprostředně odevzdali naši členové z Úval osobně na Vinohradech výtěžek sbírky v částce 150,- Kč a dětské ošacení. Místní výbor v Újezdě nad Lesy zaslal 70,- Kč a ze Škvorce 50,- Kč. Poslední měsíce roku 1938 byly velice pohnuté a nepříznivé pro pořádání zábavných akcí. Proto se úsilí soustřeďovalo do vánočního období.

18. prosince 1938

Vánoční besídka v Úvalech. Místní výbor CČS uspořádal dětskou akademii a vánoční besídku s nadílkou v restauraci U Přibylů.

25. prosince 1938

Vánoční besídka v Sibřině. Místní výbor CČS v Újezdě nad Lesy uspořádal vánoční besídku pro děti ze Sibřiny a z Újezdu nad Lesy v Sibřině v sále Na ladech.

26. prosince 1938

Vánoční besídka ve Škvorci. Konala se v místní sokolovně.

Bohoslužby o vánočních svátcích roku 1938 byly hojně navštíveny, zejména v Úvalech, kde při bohoslužbách byly zpívány vánoční koledy členkami pěveckého kroužku za řízení br. Ing. Bartoně. V Újezdě nad Lesy doprovázela liturgický zpěv na harmonium, které dostal darem od rodiny řídícího učitele br. Peterky ze Sibřiny místní výbor CČS, ses. Šparovská. Slabá účast na bohoslužbách naopak ve Škvorci je projevem náboženské lhostejnosti a malého zájmu. Nešťastný rok 1938 končil mezi lidmi se stísněnými pocity opuštěnosti a zrady.


Poválečná obnova republiky 1945 – 1948

Důležitou událostí v celocírkevním životě bylo zřízení Ústředního národního výboru Církve československé hned 14.května. Výbor rozpustil ústřední radu a všechny diecézní rady církve. Do čela ústředního národního výboru církve byl zvolen br. ThDr. Miroslav Novák, docent Husovy bohoslovecké fakulty. Výbor uložil zvolit nové rady a po všech zvolených členech požadoval Potvrzení o národní spolehlivosti.

10. června 1945

Plenární schůze Rady starších a místního výboru v Úvalech. Účast 11 členů Rst, 7 členů MV Úvaly. Předmětem jednání bylo očištění Církve československé od kolaborantů s německým fašismem v náboženské obci.

22. července 1945

Mimořádné valné shromáždění náboženské obce Církve československé Škvorci. Konalo se v Úvalech v hostinci u Komberců. Shromáždění bylo svoláno na základě výzvy Ústředního národního výboru Církve československé. Účast 17 členů Potvrzena 11 členná rada starších, předsedou Rst: Josef Jindřich, Úvaly.

Koncem měsíce června opustila náboženskou obec a své povolání ses. učitelka Miroslava Svobodová. Povolání musela změnit na lékařské doporučení. Ve II. pololetí školního roku byl účast dětí na výuce náboženství velmi slabá. Zejména se na této skutečnosti odrazily dlouhé zimní prázdniny, letecké nálety, květnové povstání. Pravidelně se učilo od druhé poloviny měsíce června do poloviny měsíce července. Prázdniny byly pouze šestinedělní. Obyvatelé z měst pomáhali na venkově při polních pracích sklízet úrodu v létě i na podzim. Velkým zásahem do života církve a naší náboženské obce bylo stěhování našich příslušníků do pohraničí k osídlení opuštěných německých usedlostí. Přes prázdniny tak naši náboženskou obec opustilo přes 200 členů. To se odrazilo i v počtu dětí při zahájení školního roku 1945/46. Na výuku náboženství se přihlásilo pouze 192 dětí. Pro malý počet dětí se náboženství neučilo na školách v Doubravčicích, v Doubku, v Horoušanech a ve Slušticích, jednou měsíčně se učilo v Hradešíně, jednou za 14 dní se učilo v Přišimasech, Třebohosticích, v Roztoklatech a v Kolodějích, na ostatních školách se učilo po dvou hodinách týdně. Od 1. října vypomáhala učit náboženství v Běchovicích ses. učitelka domácích nauk Anna Peterková ze Sibřiny, v sibřinské škole vyučoval náboženství řídící br. Vojtěch Augustin. Odchodem četných rodin dochází hospodářskému oslabování náboženské obce, seslabuje i církevní život. Koncem roku 1945 poklesl počet členů v náboženské obci z 1703 na 1440. 20. října byl při jednání diecézního shromáždění zvolen do čela pražské diecézní rady br. ThDr. František Kovář. Na výzvu ústředního národního výboru církve zorganizovaly místní výbory v Úvalech a v Újezdě nad Lesy peněžitou sbírku na pomoc nově vznikajícím obcím naší církve v pohraničí. Místní výbor v Úvalech odeslal celkem 1130 Kč a místní výbor v Újezdě nad Lesy 1300 Kč. V průběhu podzimních měsíců až do vánočních svátků byly bohoslužby navštěvovány slabě. Teprve až vánoční bohoslužby shromáždily četné věřící, kteří přišli oslavit první radostné vánoční svátky v osvobozené vlasti, po čtyřech letech bylo obnoveno konání bohoslužeb opět v Tuklatech. S pocity hluboké vděčnosti Bohu za veliké dary v roce 1945 se členové náboženské obce loučili se starým rokem a s nadějí v Boží ochranu a pomoc pohlíželi vstupovali do Nového roku.

Rok 1946 se zapsal do našich dějin svou satisfakcí. V tomto roce bylo završeno naše národní vítězství odsunem německého nepřátelského živlu, tak jak dohodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi. Byla tak naplněna odvěká touha českého národa. Také z vnitrocírkevního hlediska byl rok 1946 důležitým a historickým. V předvečer 8. ledna, dne výročí založení naší církve se konal druhý církevní sněm. Za naši náboženskou obec se sněmu účastnili jako delegáti br. farář Ludvík Konařík, br. Antonín Komárek a jako náhradník br. Miroslav Jindřich. Na sněmu došlo k demokratizačním úpravám Ústavy Církve československé a byly rovněž odhlasovány další změny zlepšující podmínky pro církevní život v náboženských obcích. Nejvýznamnější demokratickou změnou bylo zrušení doživotního trvání funkce patriarchy a biskupů církve, stanovení funkčního období pro výkon těchto vedoucích funkcí a oddělení úřadu patriarchy od úřadu pražského biskupa.

3. března 1946

Valné shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci. Konalo se v menším sále restaurace U Komberců v Úvalech za účasti 38 členů. V roce 1945 bylo uskutečněno 39 křtů, 13 oddání, 19 snubních prohlášek, 24 pohřbů. Ve stavu náboženské obce je evidováno 1440 členů.

Zvolená rada starších:

Josef Jindřich, Rudolf Šimonský, Antonín Komárek, Stanislav Lalák, Josef Kameš, Ladislav Simon.

Náhradníci Rst: Josef Klika, Karel Bokštefl, Oldřich Hrubý.

Revizoři účtu: Václav Vlasák, František Koblasa, Jaroslav Šmíd, jejich náhradníci – Antonín Zeman, Josef Vinopal, Jiří Štork.

Zástupci do diecézního shromáždění a církevního sněmu: Antonín Komárek, Miloslav Jindřich.

Předsedou Rady starších: Josef Jindřich, Úvaly

Dary za církevní úkony byly počátkem roku velmi skrovné a náboženská obec se postupně stala finančně nesoběstačnou. Úroveň i návštěva bohoslužeb se již v zimě a na jaře zlepšila, zejména v Újezdě nad Lesy. V Tuklatech se konaly o církevních svátcích na Boží hody, svátek matek a výročí M.J.Husa. Velikonoční bohoslužby se těšily velké pozornosti občanů, přesto s ohledem na činnost Svazu české mládeže přistoupila k přijetí svátosti Večeře Páně v Úvalech jen nepatrná část školních dětí. Otázka výchovy mládeže v rámci náboženské obce zůstala i nadále bolestnou stránkou činnosti. Marné bylo úsilí br. faráře Ludvíka Konaříka a br. Zdeňka Pekárka ustavit Jednotu mládeže v Úvalech. Svaz české mládeže odvedl řadu školních dětí z církevních bohoslužeb. Zde se projevila naprostá bezmocnost duchovní správy i rady starších. Bohoslužby u příležitosti prvního výročí osvobození byly slavnostní a hojně navštívené. 9. května byl za účasti členů naší obce ze Škvorce slavnostně odhalen pomník padlému hrdinovi, našemu členu br. Miroslavovi Jenšovskému v jeho rodišti v Přišimasech. Praporečníkem husitského praporu byl br. Karel Bokštefl a slavnostní projev přednesl br. předseda místního výboru církve ve Škvorci Josef Janák. 19. a 20. června se konalo diecézní shromáždění k volbě nového pražského biskupa. I přičiněním našich delegátů br. faráře Konaříka a br. Ant. Komárka byl zvolen pražským biskupem br. ThDr. Miroslav Novák, profesor Husovy fakulty.

30. června 1946

Slavnostní bohoslužby a mimořádné shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci u příležitosti 25. výročí trvání náboženské obce. Jako hosté se účastnili: delegát diecézní rady št. kpt. zahr. letectva br. Karel V. Vít, generální vikář CČS pro brannou moc, br. Jan Mašek, duchovní z Klatov, bohoslovec Husovy fakulty ses. Anežka Kubištová, farář Českobratrské církve evangelické br. Karel Palásek. Oslavy byly zahájeny slavnostními bohoslužbami v evangelickém kostelíku ve Škvorci. Shromáždění pokračovalo v hostinci Na růžku. Historickou cestu rozvíjení obce a šíření idejí Církve československé, kterou ušli členové obce

společně s duchovními, připomenul předseda rady starších br. Josef Jindřich, který rovněž ocenil práci členů Rst a duchovních v obci až dosud pracujících.Účast 80 členů. V závěru shromáždění poblahopřál br. farář jednateli rady starších br. Antonínovi Komárkovi k jeho 50. narozeninám a vysoce ocenil jeho dlouholetou, obětavou a nezištnou práci v radě starších, pro náboženskou obec.Závěrečná slova pronesl předseda rady starších br. Josef Jindřich: “Ať Bůh žehná i v dalších letech naší náboženské obci, aby se po svém oslabení po odstěhování četných příslušníků církve a obce do pohraničí, brzy vzpamatovala, konsolidovala a stala se opět kvetoucí vinicí Páně!”

28. června se konala v Praze ve sboru v Dejvicích za řízení správce církve br. biskupa Stibora generální synoda duchovenstva celé církve, aby stanovila kandidáta pro volbu III. patriarchy Církve československé. Jediným kandidátem byl zvolen br. ThDr. František Kovář. 29. června se v dejvickém sboru scházejí zástupci všech náboženských obcí, aby zvolili patriarchu CČS. Na návrh generální synody byl zvolen III. patriarchou Církve československé br. ThDr. František Kovář. Nový bratr patriarcha , u příležitosti výročí M.J.Husa dne 6. července, sloužil slavnostní bohoslužby přímo na Staroměstském náměstí v Praze, jichž se účastnili i zástupci naší náboženské obce včele s br. farářem Ludvíkem Konaříkem.

Prázdniny ubíhaly při pěkném počasí rychle. Nejen mládež, ale i dospělí, 50. a 60. letí, pomáhali při polních pracích na venkově sklidit úrodu. Obilí se urodilo slušné množství, hojně bylo ovoce i zeleniny. Poprvé po válečných letech bylo dostatek ovoce a zeleniny i v Praze. Všude se jevil čilý ruch a chuť do práce při obnově naší republiky a pro její lepší budoucnost. Počátek školního roku 1946/47 v září byl neutěšený. Počet dětí přihlášených v naší obcí na výuku náboženství klesl na 170. Tohoto roku se neučilo v Doubku a v Přišimasech, škola v Hradešíně byla uzavřena, v Dobročovicích, Horoušanech a Slušticích se vyučovalo náboženství jen jednou měsíčně, v Roztoklatech dvakrát za 14 dní. Z podzimních událostí naší církve byla nejvýznamnější slavná instalace br. patriarchy Dr. Kováře a br. pražského biskupa Dr. Nováka 6. října v chrámu sv. Mikuláše v Praze. Naše náboženská obec v čele s br. farářem Ludvíkem Konaříkem se ve Škvorci účastnila farářské instalace Českobratrské církve evangelické br. Karla Paláska. Při této slavnosti se prokázala bratrská harmonie obou církví.

Náboženský život v obci v posledních měsících roku značně ochabl. Při bohoslužbách se projevovala slabá účast. Tak i v duchovním životě se projevovala všeobecná ochablost a únava plynoucí z těžkých hospodářských poměrů. Dva týdny před Vánocemi nastala zima, která těžce dolehla zejména na rodiny bez dostatečných zásob paliva. Přesto vánoční bohoslužby se konaly v důstojné atmosféře a účasti. Školní děti přednesly vánoční koledy a básně ve Škvorci, v Újezdě nad Lesy i v Tuklatech. Z vánoční kostelní sbírky náboženská obec věnovala 200,- Kč Dětskému domovu v Jílovém.

Nový rok 1947 zahajovala krutá zima, která značně ochromovala jak veřejný, tak i církevní život v náboženské obci. Trpěla návštěva při bohoslužbách, rovněž i vyučování náboženství ve školách. V některých školách jako v Sibřině, v Újezdě nad Lesy a v Tuklatech bylo vyučování na kratší dobu zastaveno pro nedostatek uhlí.

23. února 1947

Výroční valná hromada náboženské obce CČS ve Škvorci. Konalo se v Úvalech v hostinci u Komberců za účasti 45 členů.V roce 1946 se uskutečnilo 23 křtů, 15 snubních prohlášek a 9 oddání, 7 pohřbů. Nadále ubývalo členstvo. Velký úbytek členů se projevil i mezi školními dětmi, nedařilo se založit Jednotu mládeže. Jako ve všech náboženských obcích byl příčinou nezdaru zejména organizovaný nábor do Svazu české mládeže, do Sokolu a Junáka, kam se školní mládež především z Úval, Škvorce, Sibřiny a Újezdu nad Lesy začala soustřeďovat. Kamenem úrazu zejména pro náboženskou obec byly jarní výlety Junáka a cvičení Sokola. Bohoslužby tak absencí dětí zejména z měšťanských škol velmi trpěly.

Zvolená rada starších:

br. Jindřich, Šimonský, Komárek, Lalák L., Klika J., Simon L., Dufek, Šmíd, jako náhradníci – br. Kameš, Sedlmajer, revizoři účtu – Šmíd, Vlasák.Zástupce do diecézního shromáždění: br. Antonín Komárek.

Jarní měsíce přinesly oživení návštěv bohoslužeb. Okresní školní výbor v Českém Brodu povolil užívání školní místnosti obecné školy v Úvalech pro konání bohoslužeb. Velikonoční bohoslužby byly radostné a povzbudivé, za hojné účasti lidí. Sbírka přinesla 900,- Kč.

26. dubna 1947

Přednáška ŽIVÁ CÍRKEV V NÁRODĚ. Konala se v Úvalech u restauraci u Komberců za velké pozornosti našich členů i dalších obyvatel, sál byl doslova přeplněn. Přednášku pronesl tajemník diecézní rady br. Fousek. Naše církev se přihlásila k vládnímu programu napravovat staré křivdy, usiluje o prosazování Ježíšových zásad do běžného života a chce vést své věřící k poznání, že vládní reformy vyplývají z původních, mravních, křesťanských zásad a při provádění těchto reforem musí být dbáno na spravedlnost, nenásilné prosazování, ne pro prospěch jedné politické strany. Tím však církev nevstupuje do politické činnosti. Program činnosti církve v poválečné době: zřízení nedělních škol, zakládání Jednot mládeže, misijní činnost, rozšiřování církevního tisku, aktivní práce rad starších, hojná účast při bohoslužbách.

Jarní měsíce rychle uplynuly. Po jarním prudkém tání přišly měsíce bez dešťů, plné veder a byla značně ohrožena úroda obilovin a schylovalo se k rozsáhlé pohromě v zásobování potravinami, jaká dosud v historii země ještě nebyla. Obava obyvatel překryla dětskou radost z prázdnin.

Počátkem měsíce srpna se konala v Kolštejně pod Jeseníky teologická konference, které se účastnil i náš br. farář Ludvík Konařík s manželkou. Konference probíhala ve velkém sále hotelu Jeseník a účastnili se jí četní duchovní naší církve z celé republiky i řada laiků. Ze starších teologů nejvíce zaujal svými přednáškami br. profesor Dr. Spisar, z generace mladých teologů to byl br. Dr. Trtík, který vyrostl v jednoho z nejnadanějších učenců teologických věd, a dále br. Dr. Mánek z Heřmanova Městce, který pracuje ve vědě biblické.

Prognóza velké neúrody se začala naplňovat v důsledku vytrvalých tropických veder.Vše bylo od silného a trvalého slunce spáleno, všude se projevovala obava z katastrofy v zásobování potravinami. Neúroda tohoto roku dosáhla hrozivých rozměrů, problémy v zásobování potravinami a v zabezpečování výživy národa přinesly bídu, hlavně nedostatek chleba a pečiva byl znatelný. Zvrátit nastalou situaci nám pomohl náš osvoboditel – Sovětský svaz zasláním mimořádných dodávek pšenice a dalších obilovin. To odvrátilo hlad a bídu od obyvatel.

Nový školní rok 1947/48 zahajoval tradičně v září. Na výuku náboženství v rámci naší církve se přihlásilo 181 dětí na 4 měšťanských a 130 obecních školách v obvodu škvorecké náboženské obce. Br. farář učil 22 hodin týdně pravidelně každý den, v neděli sloužil jednou za 14 dní bohoslužby v dopoledních i odpoledních hodinách. V Úvalech a v Újezdě nad Lesy se při větší návštěvě dětí konaly školní bohoslužby a po nich promluvy v rámci nedělní školy. Podzimní měsíce opět shromažďovaly naše věřící k bohoslužbám. Nejvíce však v Újezdě nad Lesy, kde byli naši členové nejaktivnější. Bohoslužby byly dále konány v Úvalech, ve Škvorci a v Tuklatech. Bohužel i rada starších se potýkala malou aktivitou svých členů, zabývala se výhradně finančními záležitostmi a čtením došlých oběžníků, ideová náplň prakticky vymizela, slabě pracovaly i místní výbory církve, byly fakticky bez života, bylo málo bratrů a sester, jež by obětavě pracovali pro církev a svou náboženskou obec. Jednu z příčin toho nedobrého stavu lze spatřovat ve zpolitizování veřejného života. V řadě politických stran se aktivně pracovalo, ale na naši církev se zapomínalo. Celý národ se rozdvojil na dva politické tábory, na jedné straně příznivci komunistů a na druhé straně příznivci nekomunistických politických stran. Tyto tábory spolu sváděly slovní půtky a pro své programy se snažily přesvědčit většinu našeho národa. Veřejný život v zemi tím byl zcela prosáknut. Již v závěru roku bylo zřejmé, že dojde k rozhodujícímu střetu mezi politickými stranami o koncepci programu rozvoje republiky. Napjatou náladu obyvatelstva ještě zhoršovala tísnivá hospodářská situace. Bylo štěstím, že příchozí zima byla mírná a lidé nedostatkem paliva tak netrpěli. Vánoční svátky a závěr roku byly milé a přívětivé. Vánoční bohoslužby se konaly s hojnou účastí věřících občanů, ve Škvorci, v Újezdě nad Lesy a v Tuklatech děti našich členů recitovaly vánoční básně a zpívaly vánoční koledy. Všude vládlo očekávání lepších časů.

V novém roce 1948, jubilejním roce, náš národ vzpomínal na bouřlivý revoluční rok 1848, který se stal mezníkem v dějinách nejen naší země, ale celé střední Evropy. Uplynulo 100 let od zrušení roboty a český národ nastoupil trnitou a dlouhou cestu k své opětovné samostatnosti. Význam tohoto výročí umocňovala příprava různých slavností – XI. všesokolského sletu a zemědělské výstavy v Praze a národopisné výstavy v Kroměříži. Za normální společenské situace by to byl rok všelidových radostných oslav, ale tíseň v zásobování potravinami a politická rozháranost celé společnosti již od počátku roku připravovaly lidi o sváteční náladu a chuť k jakýmkoliv oslavám.

Leden a únor plynul v přípravách na výroční shromáždění náboženské obce. Ke konci měsíce ledna postihla náboženskou obec citelná ztráta, zemřel zakládající člen náboženské obce, bývalý člen rady starších, praporečník náboženské obce br. Josef Günther.

25. ledna 1948

Poslední rozloučení s br. Josefem Güntherem ze Škvorce, zakládajícím členem náboženské obce, bývalým členem rady starších, praporečníkem náb. obce. Trvalou památkou po br. Güntherovi je skutečnost, že zakoupil knihu kroniky náboženské obce, která je vedena od r. 1929 a popisuje události ze života náboženské obce do současnosti a dále za jeho přičinění byl pořízen husitský prapor náboženské obce, jehož byl prvním praporečníkem. Se zesnulým bratrem v Kristu se jménem náboženské obce naposledy rozloučili br. farář Ludvík Konařík a škvorecký rodák br. duchovní Jan Mašek z Prahy.

V únoru konaly místní výbory svá výroční shromáždění, které se konaly po bohoslužbách. O duchovním životě v jednotlivých střediscích promluvil po referátech předsedů a jednatelů místních výborů br. farář.

22. února 1948

Valné shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci. Konalo se v Úvalech v hostinci u Komberců za účasti 47 členů náboženské obce. Bylo to v období vrcholících politických událostí, tak že všichni zúčastnění byli rozrušení na nejvyšší míru. Zprávy ukázaly na stabilitu financování a soběstačnosti náboženské obce. Příjmy vykázaly částku 77.500,- Kč a výdaje 73.349,50 Kč, přebytek ve výši 4.150,50 Kč. V roce 1947 bylo konáno 76 bohoslužeb v Úvalech, ve Škvorci, v Újezdě na Lesy a v Tuklatech, 17 školních bohoslužeb v Úvalech a v Újezdě nad Lesy, 15 křtů, 12 sňatků, 22 snubních prohlášek, 7 pohřbů.Došlo a bylo vyřízeno 556 přípisů Ve stavu náboženské obce je 1515 členů. Jako host se valného shromáždění účastnil delegát diecézní rady z Prahy br. Dr. Jaroslav Světlý, který také vystoupil s přednáškou o postojích naší církve ke změně světového společenského a hospodářského řádu.

Valné shromáždění náboženské obce se konalo vlastně již v počátcích politického převratu dokončeného 25. února a provedeného KSČ a Lidovými milicemi včele s předsedou vlády Klementem Gottwaldem. Důsledky politického převratu se projevily i v životě naší náboženské obce. Mnozí členové bývalých opozičních politických stran v náboženské obci propadali pesimistickým náladám a k nechuti k další práci ve stranách, ale i v církevní práci. Řady členů náboženské obce se trapně dotklo prohlášení vedoucích církevních představitelů, kteří zaujali pozitivní stanovisko k novému doplnění vlády a ke změně společenského systému. Projevovalo se to zejména značnou rozladěností při bohoslužbách a to zejména v Úvalech, kde se začala projevovat slabá návštěva bohoslužeb. Ještě velikonoční bohoslužby byly četně navštíveny, ale pak nastává v náboženské obci úpadek, největší v Úvalech. Účast na dalších bohoslužbách však ovlivnily i přípravy na všesokolský slet a povinné nedělní brigády, kdy naši členové místo účasti na bohoslužbách museli v nedělním dopoledni pracovat na úpravě ulic a jiných objektů. Někteří členové církve byli zbaveni svých povolání, jiní byli předčasně penzionováni – např. pokladník rady starších br. Stanislav Lalák.


Léta totalitního komunistického režimu 25.2. 1948 – 17.11. 1989

12. listopadu 1948 Byla podepsána Smlouva trhová o zakoupení pozemků-

konfiskátu po knížeti Františku Josefu z Liechtensteinů v

k.ú. Újezd nad Lesy, Radou starších Náboženské obce Církve

československé ve Škvorci. Náboženská obec tak získala parcely o

celkové výměře 1772 m2 s budoucím využitím pro vybudování Sboru církve.

20. února 1949 Valné shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci se

sídlem v Úvalech. Konáno v Úvalech v hostinci u Komberců.

S ohledem na onemocnění br. faráře L.Konaříka hledáno řešení pro konání

bohoslužeb. Diecézní rada delegovala na bohoslužby do Škvorce br. faráře

Jana Maška, do Úval a Újezdu nad Lesy br. faráře Dr. Hrabu z Prahy,

k výuce náboženství br. Potockého z Prahy.

Předseda Rst: Josef Jindřich, tajemník Rst: Antonín Komárek.

1. března 1949 Konání bohoslužeb ve Škvorci, Úvalech, Újezdě nad Lesy

převzal br. farář Václav Poledne z Českého Brodu, náboženskou

výukou na školách v působnosti náboženské obce je pověřen

br. farář Miroslav Matouš z Prahy.

19. dubna 1949 Zemřel duchovní náboženské obce CČS ve Škvorci br. farář

Ludvík Konařík. V náboženské obci působil 21 let.

1. listopadu 1949 Ustanoven nový duchovní do náboženské obce CČS Škvorec

br. farář Jaroslav Surý.

1949 Národní shromáždění vymezilo vztah církví a státu. Zákonem

č. 217/1949 Sb. byl zřízen Státní úřad pro věci církevní. Vláda

svým nařízením č. 228/1949 Sb. stanovila působnost a

organizaci Státního úřadu pro věci církevní. Zákonem č. 218/

1949 Sb. řešilo hospodářské zabezpečení církví a nábožen.

společností státem.

Dle těchto zákonných opatření byla potvrzena registrace stávajících církví

a mezi nimi i Církve československé, dále právní subjektivita církví a jejich

náboženských obcí, sborů a farností základní mzdové zabezpečení duchovních

a hospodaření církevních právnic. subjektů. Pro činnost církví byl vyžadován

státní souhlas a byl nad nimi prováděn státní dohled na všech stupních

státní správy, od centrálního Státního úřadu pro věci církevní, přes církevní

oddělení a církevní tajemníky na KNV a ONV. Tímto opatřením byly církve

ve své činnosti a působení fakticky ze strany státu po dlouhá totalitní léta

omezovány, zejména pokud se týče výkonu zvláštních práv: např. byla

omezena a později zcela zrušena výuka náboženství na státních školách a

byla zde prováděna ateistická výchova, dále byla zrušena duchovenská služba

v ozbrojených silách republiky, v místech výkonu vazby a trestu odnětí

svobody.Právně byly nadřazeny obřady a sňatky civilní konané státní správou

na všech úrovních, vedle církevních sňatků byl povinný sňatek civilní, atd.

12. února 1950 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci.

Konáno v místní sokolovně, účast 40 členů.

Zvolená rada starších:

předseda: Josef Jindřich

tajemník: Antonín Komárek

účetní: Jiří Zbejval

členové: Stanislav Lalák, Rudolf Šimanský, Ladislav Simon, Josef Klika

náhradníci: Josef Janák, Josef Kameš, Bedřich Dufek

revizoři: Václav Vlasák, Jaroslav Šmíd

Rada starších přijala nový název: Rada starších Církve československé

ve Škvorci se sídlem v Úvalech.

11. února 1951 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci

se sídlem v Úvalech.

Konáno v Úvalech v hotelu Budka.

Bohoslužby se konají ve Škvorci, v Úvalech, v Újezdě nad Lesy,

v Tuklatech. Výuka náboženství probíhá v obcích: Škvorec, Nová Sibřina,

Dobročovice, Roztoklaty, Horoušany, Třebohostice, Přišimasy, Újezd

nad Lesy, Běchovice.

Zvolená Rada starších:

předseda: Josef Jindřich

tajemník: Antonín Komárek

pokladník: Stanislav Lalák

účetní: Jiří Zbejval

členové: Rudolf Šimanský, Josef Klika, Jan Mašek, náhradníci: Bedřich

Dufek, Josef Janák, Josef Světlý,

revizoři: Bedřich Dufek, František Čmelík, Antonie Firbergerová.

10. února 1952 Shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci se

sídlem v Úvalech.

Konáno v Úvalech v hotelu Budka. Účast 32 čl.

Stav náboženské obce: 1560 členů.

Předseda Rst: Josef Jindřich, tajemník Rst: Antonín Komárek.

25. května 1952 Biřmování a slib věrnosti v evangelickém kostelíku ve

Škvorci. 37 biřmovanců za účasti 180 věřících občanů.

25. listopadu 1952 Návštěva br. Václava Jůzka, předsedy náboženského

okrsku Praha-jih v Úvalech.

1. března 1953 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci se sídlem v Úvalech.

Konáno v Úvalech v hotelu

Budka. Účast 27 členů.

Zvolená Rada starších:

předseda: Josef Jindřich

tajemník: Antonín Komárek

pokladník: Stanislav Lalák

členové: Josef Klika, Karel Hruška, Jan Mašek, náhradník: Antonín

Dragoun,

reviz.: Bedřich Dufek, František Čmelík,náhradníci: Josef Vinopal,

Marie Komárková, Antonie Tirbergerová.

28. února 1954 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci se sídlem v Úvalech.

Konáno v Úvalech v hotelu

Budka. Účast 31 členů. Ve stavu náboženské obce celkem 1469 členů.

Bohoslužby konány ve Škvorci, v Úvalech, v Újezdě nad Lesy,

v Tuklatech. Duchovní péče o děti je organizována ve střediscích v

Úvalech a v Újezdě nad Lesy. Biblické hodiny jsou pořádány ve

Škvorci, výuka náboženství probíhá v obcích: Škvorec, Úvaly, Újezd

nad Lesy, Dobročovice, Sibřina, Horoušany, Roztoklaty, Tuklaty,

Koloděje, Běchovice, Přišimasy, Třebohostice.

12. září 1954 Slavnost sborové výchovy a shromáždění náboženské

obce v Úvalech.

19. září 1954 Slavnost sborové výchovy a shromáždění náboženské

obce v Újezdě nad Lesy.

17. října 1954 Den reformace v Tuklatech.

2. ledna 1955 Shromáždění náboženské obce k 35.výročí vzniku Církve

československé.

Konáno v evangelickém kostelíku ve Škvorci.

20. února 1955 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci se sídlem v Úvalech. Konáno v modlitebně

Českobratrské církve evangelické v Úvalech. Účast 23 členů.

Ve stavu náboženské obce celkem 1417 členů.

Státní správou povoleno vyučování náboženství na školách pouze

4,5 hodin týdně, účastní se celkem 56 dětí. Duchovní péče o děti je

organizována v Úvalech a v Újezdě nad Lesy.

Zvolená Rada starších:

předseda: Josef Jindřich

tajemník: Antonín Komárek

členové: Augustin Liška, Stanislav Lalák, Bedřich Stein, Bedřich

Dufek, František Čmelík.

13. března 1955 Den bible se vzpomínkou na Jana Blahoslava ve

Škvorci.

27. března 1955 Den křesťanské rodiny u příležitosti narození Jana

Ámose Komenského v Újezdě nad Lesy.

14. dubna 1955 Shromáždění účastníků biblických hodin ve Škvorci.

29. května 1955 Slavnost sborové výchovy v Újezdě nad Lesy. Dětem

předány odznaky CČS.

5. června 1955 Slavnost sborové výchovy v Úvalech. Dětem předány

odznaky CČS.

11. září 1955 Shromáždění účastníků sborové duchovní péče v

Úvalech.

26. února 1956 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci se sídlem v Úvalech.

Konáno v modlitebně

Českobratrské církve evangelické v Úvalech. Účast 14 členů.

Ve stavu náboženské obce celkem 1422 členů.

8. dubna 1956 Večer J. Kalvína ve spojení s osobnostmi Luthera a

Zwingliho v Újezdě nad Lesy.

květen 1956 Do náboženské obce vyslán bohoslovec br. Konvalinka z

bohoslovecké fakulty, který vykonal bohoslužby v Úvalech

13.5. a v Újezdě nad Lesy 20.5.

27. května 1956 Biblická přednáška ve Škvorci na téma:

Zákon lásky v Písmu svatém.

3. června 1956 Slavnost sborové výchovy v Újezdě nad Lesy.

24. června 1956 Slavnost sborové výchovy ve Škvorci.

15. listopadu 1956 Den bible ve Škvorci.

24. února 1957 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci se sídlem v Úvalech.

Konáno v modlitebně

Českobratrské církve evangelické v Úvalech. Účast 31 členů.

Ve stavu náboženské obce celkem 1402 členů. Výuka náboženství

se provádí v obcích: Śkvorec, Úvaly, Újezd nad Lesy, Sibřina,

Tuklaty, Roztoklaty, Třebohostice, Dobročovice za účasti celkem 54

dětí.

Zvolená Rada starších:

předseda: Josef Jindřich

tajemník: Antonín Komárek

pokladník: Stanislav Lalák

členové: Dr. Jan Najdr, Vladimír Kazda, Karel Bokštefl, Karel

Hruška, Kateřina Haplová, náhradníci: Josef Tomec, Augustin

Liška, Jan Mašek, Bedřich Stein,

revizoři účtu: Bedřich Dufek, František Čmelík, František

Bumba, náhradníci:František Flesnér, František Filip, Josef Světlý,

delegát na diecézní shromáždění a církevní sněm:

Antonín Komárek.

22. září 1957 Shromáždění účastníků sborové péče v Úvalech.

23. února 1958 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci se sídlem v Úvalech.

Konáno v Úvalech za účasti

22 členů. Ve stavu náboženské obce celkem 1357 členů. Výuka

náboženství probíhá jen na 6ti školách v obcích: Škvorec, Úvaly,

Újezd nad Lesy, Sibřina, Tuklaty – účastní se celkem 32 dětí.

15. února 1959 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci se sídlem v Úvalech.

Konáno v Úvalech za účasti

17 členů. Ve stavu náboženské obce celkem 1343 členů. Výuka

náboženství probíhá v obcích: Škvorec, Úvaly, Újezd nad Lesy,

Sibřina, Třebohostice – účastní se celkem 16 dětí.

Zvolená Rada starších:

předseda: Vladimír Kazda

místopředseda: Kateřina Haplová

tajemník: Antonín Komárek

pokladník: Stanislav Lalák

účetní: Dr. Jan Najdr

členové: Josef Jindřich, Karel Hruška, Augustin Liška, náhradníci:

Stanislava Bartoňová, Karel Bokštefl, Josef Tomec, Jan Mašek,

revizoři účtů: Bedřich Dufek, František Čmelík, Bedřich Stein,

náhradníci: Ladislav Simon, Alois Sedlmajer, Josef Světlý,

delegát na diecézní shromáždění a církevní sněm:

Antonín Komárek.

Čestným předsedou Rady starších zvolen br. Josef Jindřich.

4. prosince 1959 Přednáška společně s kazatelskou stanicí Sboru

Českobratrské církve evangelické v Úvalech na téma:

Jan Žižka z Kalicha.

14. února 1960 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci se sídlem v Úvalech.

Konáno v Úvalech za účasti

14 členů. Ve stavu náboženské obce celkem 1303 členů. Účastníci

si připomenuli 40 let trvání Církve československé a konstatovali, že

se mnozí členové církve snaží zbavit svých funkcí v církvi, aby

neměli nepříjemnosti na pracovištích a děti netrpěly při dalším svém

vzdělávání. Výuka náboženství probíhá již pouze ve Škvorci.

Účastní se 4 děti.

Zvolená Rada starších:

předseda: Vladimír Kazda

místopředseda: Kateřina Haplová

tajemník: Antonín Komárek

pokladník: Stanislav Lalák

účetní: Jaroslav Surý, farář

členové: Josef Jindřich, Dr. Jan Najdr, Karel Hruška, Stanislava

Bartoňová, Augustin Liška.

Výročního shromáždění se účastnil předseda okrskové rady

br. Václav Jůzek.

12. února 1961 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci.

Konáno v Úvalech za účasti 10 členů. Ve stavu

náboženské obce celkem 1235 členů. Bohoslužby se konají

pravidelně ve Škvorci, v Úvalech a v Újezdě nad Lesy, biblické

hodiny ve Škvorci a v Úvalech, duchovní péče o děti ve Škvorci,

výuka náboženství ve Škvorci do 30.6.1960. Shromáždění

kritizovalo slabou účast členů na bohoslužbách.

Zvolená Rada starších:

předseda: Antonín Komárek

místopředseda: Kateřina Haplová

tajemník: Stanislava Bartoňová

pokladník: Stanislav Lalák

členové: Josef Jindřich, Karel Hruška, Vladimír Kazda, Dr. Jan

Najdr, náhradníci: Augustin Liška, František Geisler, Jan Mašek,

Karel Bokštefl,

revizoři účtů: Bedřich Dufek, František Čmelík, Bedřich Stein,

náhradníci: Ladislav Simon, Alois Sedlmajer, František Bumba,

delegát na diecézní shromáždění a církevní sněm:

Antonín Komárek.

29. října 1961 V. řádný sněm Církve československé v Praze.

Přijalo základní církevní dokumenty – Zřízení Církve československé

(novelizace 1. zasedáním VII. řádného sněmu ze dne a 3. zasedáním VII. řádného sněmu ze dne 27.8.1994) –

Organizační řád CČS ( novelizace církevním zastupitelstvem 15.5.1982,

18.5.1990, 19.9.1992, 14.5.1994, 14-15.6.1996, 3.-4.10.1997 a 20-21.10.

1998) – Hospodářský řád CČS (novelizace církevním zastupitelstvem

17.5.1980, 1991, 10.-11.11.)

27. listopadu 1961 Výnosem ministerstva školství a kultury ČSSR, č. 54113/61-VI.

schváleny základní dokumenty V. řádného sněmu CČS.

11. února 1962 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci.

Konáno v Úvalech za účasti 18 členů. Ve stavu obce

celkem 1211 členů. Biblické hodiny konány ve Škvorci a v

Úvalech. Shromáždění se účastnil předseda okrskové rady

br. Václav Jůzek.

5. května 1962 Br. farář Jaroslav Surý byl pověřen duchovní správou

i v náboženské obci v Českém Brodě.

24. ledna 1963 Ve věku 82 let zemřel po těžké nemoci čestný

předseda Rady starších br. Josef Jindřich.

Byl

zakládajícím členem náboženské obce CČS ve Škvorci a

předsedou Rady starších byl 20 let.

10. února 1963 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci.

Konáno v Úvalech za účasti 14 členů. Ve stavu obce

celkem 1163 členů. Pravidelné bohoslužby se konají v Úvalech a

v Újezdě nad Lesy. Rada starších pracuje ve složení z roku 1961,

mimo br. Josefa Jindřicha – zemřel, br. Dr. Jana Najdra – odešel

mimo obec. Předseda Antonín Komárek, místopředseda Kateřina

Haplová, tajemník Stanislava Bartoňová, pokladních Stanislav

Lalák, účetní Vladimír Kazda, člen Karel Hruška.

10. března 1963 Odvolán br. farář Jaroslav Surý a přeložen do Zásmuků

s povinností administrovat v Černém Kostelci.

30. března 1963 Do funkce faráře náboženské obce CČS ve Škvorci

ustaven br. Mgr. Jiří Kostelecký.

7. dubna 1963 Při bohoslužbách v Úvalech byl tajemníkem diecézní

rady br. Milošem Našincem uveden do úřadu faráře

nábož. obce CČS ve Škvorci br. Mgr. Jiří Kostelecký.

květen 1963 Dle členské kartotéky ve Škvorci 126 členů CČS a v

Úvalech 480 členů CČS.

23. února 1964 Shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci.

Konáno v Úvalech v modlitebně Jednoty bratrské. Účast 35 členů.

Ve stavu náboženské obce celkem 1207 členů. Pravidelné se konají

bohoslužby ve Škvorci, v Úvalech, v Újezdě nad Lesy, biblické

hodiny ve Škvorci a v Úvalech. Br. farář administruje i náb. obec

Český Brod, kde se konají pravidelné bohoslužby i biblické hodiny.

7. října 1964 Návštěva br. biskupa Dr. Kupky v Újezdě nad Lesy.

Setkání se účastnilo 40 členů naší obce.

14. února 1965 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci.

Konáno v Úvalech v modlitebně Českobratrské církve

evangelické, Alešova ulice za účasti 41 členů. Ve stavu náboženské

obce celkem 1054 členů. Místní výbory působí ve Škvorci a v

Úvalech.

Předseda Rady starších: Antonín Komárek.

26. října 1965 Novou členkou Rady starších zvolena ses. Švierčeková.

3. listopadu 1965 V Újezdě nad Lesy přednáška děkana bohoslovecké

fakulty Dr. Kaňáka na téma: Mistr Jan Hus.

4. listopadu 1965 V Úvalech přednáška děkana bohoslovecké fakulty

Dr. Kaňáka na téma: Mistr Jan Hus

9. února 1966 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci.

Konáno v bohoslužebné místnosti v Újezdě nad Lesy.

Účast 26 členů. Ve stavu náboženské obce celkem 1127 členů.

Pravidelné bohoslužby ve Škvorci, v Úvalech, v Újezdě nad Lesy.

Pořádají se biblické hodiny, duchovní péče o děti, obětinky,

vánoční nadílky dětem. V náboženské obci se uskutečnily také

přednášky br. patriarchy Dr. Nováka, br. biskupa Dr. Kupky,

děkana bohosl. fakulty Dr. Kaňáka. Dále administrována náb.

obec Český Brod.

Předsedou Rady starších nadále Antonín Komárek.

Shromáždění se účastnil předseda okrsku br. Václav Jůzek.

26. února 1967 Shromáždění náboženské obce CČS ve Škvorci.

Konáno v Úvalech v modlitebně Jednoty českobratrské za účasti

28 členů. Ve stavu náboženské obce celkem 985 členů . Konány

pravidelné bohoslužby, pobožnosti, duchovní péče o děti,

duchovní péče o biřmovance, duchovní péče o mládež, biblické

hodin, přednášky.

Předsedou Rady starších Antonín Komárek.

22. února 1968 Výroční shromáždění náboženské obce CČS ve

Škvorci.

Konáno ve sborové místnosti v Úvalech za účasti 36

členů. Ve stavu náboženské obce celkem 979 členů. “Pražské

jaro” a připravované reformy se příznivě odrážejí i v náboženské

obci. Konají se pravidelné bohoslužby a pobožnosti, duchovní

péče o děti a mládež, duchovní péče o biřmovance, biblické

hodin, pobožnosti s náboženskými songy, náboženskými šansony,

duchovní chvilky s klasickou hudbou, besedy, přednášky.

Bohoslužby a biblické večery i v administrované náboženské obci

Český Brod.

Schválena změna názvu obce na Náboženská obec

Církve československé v Úvalech .

Předsedou Rady starších Antonín Komárek.

6. dubna 1968 Změnu názvu “Náboženská obec CČS v Úvalech”

potvrdila usnesením Diecézní rada CČS v Praze.

4. května 1968 Státní souhlas se změnou názvu Náboženské obce

CČS v Úvalech vydalo církevní oddělení Středočeského

KNV v Praze pod č.j. 464-308/68.

27. února 1969 Shromáždění náboženské obce CČS v Úvalech.

Konáno ve

sborové místnosti za účasti 27 členů. Ve stavu náboženské obce 974 členů.

Pravidelné bohoslužby a pobožnosti konány v Úvalech, ve Škvorci, v Újezdě

nad Lesy, v Českém Brodě, biblické večery, duchovní péče o děti v Úvalech

(Broučci), biřmování. Rovněž pracoval sbor služby, který organizoval

besídky, nadílky pro děti o Velikonocích a Vánocích.

Předsedou Rady starších Antonín Komárek.

5. března 1970 Shromáždění náboženské obce CČS v Úvalech.

Konáno ve

sborové místnosti za účasti 37 členů. Ve stavu náboženské obce 939 členů.

Konány pravidelné bohoslužby a pobožnosti v Úvalech, ve Škvorci, v Újezdě

nad Lesy, v Ćeském Brodě, biblické hodiny, duchovní péče o děti v Úvalech

a ve Škvorci, pořádány zájezdy s divadelním představením, obětinkové akce

ke Dni zemřelých, péče o opuštěné hroby, ekumenické shromáždění spolu s

Českobratrskou církví evangelickou a Jednotou bratrskou v Úvalech a ve

Škvorci.

Zvolená Rada starších:

předseda: Antonín Komárek

místopředseda: Kateřina Haplová

tajemník: Stanislava Bartoňová

pokladník: Stanislav Lalák

účetní: Jiří Kostelecký, farář

členové: Vladimír Kazda, br. Ptáček, ses. Jenisová, ses. Šmejkalová,

ses. Švarcová , ses. Loskotová, ses. Kroutilová, František Čmelík

Na shromáždění předány diplomy k 50. výročí Církve československé

Ant. Komárkovi, M. Jiráskovi, A. Němcové, Al. Potůčkové.

4. března 1971 Výroční shromáždění náboženské obce CČS v Úvalech.

Konáno ve sborové místnosti za účasti 42 členů. Ve stavu náboženské obce

762 členů. Hosté: br. Dr. Kupka, biskup pražský, br. Jan Strnad, farář

Českobratrské církve evangelické ve Škvorci. Pravidelně konány

Bohoslužby a pobožnosti v Úvalech, ve Škvorci, v Újezdě nad Lesy,

Administrována náboženská obec Český Brod. Br. farář Jiří Kostelecký

zvolen předsedou okrsku Praha-jih, od 1.10.1970 administruje též

náboženskou obci Praha-Modřany.

Zvolená Rada starších:

předseda: Vladimír Kazda

místopředseda: Bohumila Jerieová

tajemník: Václav Ptáček

pokladník: Hilda Švarcová

účetní: Jiří Kostelecký, farář

členové: Antonín Komárek, Eliška Loskotová, Josefa Kroutilová, Anna

Šmejkalová, Stanislav Lalák, náhradníci: Stanislava Bartoňová, Kateřina

Haplová, Václav Harink,

revizoři účtu: František Čmelík, Josef Suldovský, náhradníci: Anna

Němcová, Anděla Laláková.

Delegátem na diecézní shromáždění a církevní sněm Václav Ptáček.

Antonín Komárek zvolen čestným předsedou Rady starších.

17. října 1971 Na svém VI. sněmu přijala Církev československá

přívlastek husitská (CČSH). Přijala mimo jiné Bohoslužebný řád

CČSH.

20. února 1972 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

ve sborové místnosti za účasti 25 členů. Ve stavu náboženské obce 719 čl.

Pravidelné bohoslužby a pobožnosti konána v Úvalech, ve Škvorci v Újezdě

nad Lesy, biblické večery, duchovní péče o děti ve Škvorci. Administrována

náboženská obec v Ćeském Brodě a v Praze-Modřanech. Br. farář Jiří

Kostelecký předsedou okrsku Praha-jih.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

25. února 1973 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

ve Sboru Církve bratrské v Úvalech za účasti 60 členů. Ve stavu náb. obce

670 členů. Pravidelné bohoslužby v Úvalech, ve Škvorci, v Újezdě nad

Lesy, pobožnosti adventní, postní, májové v Úvalech, májové v Újezdě nad

Lesy,biblické hodiny, duchovní péče o děti ve Škvorci a v Újezdě nad Lesy,

Den křesťanské rodiny v Úvalech. Oceněna práce pěveckého kroužku.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

8. dubna 1973 Bohoslužby u příležitosti 10 let působení br. faráře

Mgr. Jiřího Kosteleckého v náboženské obci v Úvalech.

10. února 1974 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

ve sborové místnosti za účasti 23 členů. Ve stavu náboženské obce celkem

636 členů. Konány bohoslužby a pobožnosti, organizována duchovní péče

o děti.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

26. února 1975 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně Církve bratrské v Úvalech za účasti 32 členů.

Zvolená Rada starších:

předseda: Vladimír Kazda

místopředseda: Bohumila Jerieová

tajemník: Josefa Kroutilová

pokladník: Eliška Loskotová

účetní: Jiří Kostelecký, farář

členové: Kateřina Haplová, Stanislava Bartoňová, Anna Šmejkalová,

náhradníci: Anna Němcová, Bohumila Fialová, Čestmír Mrázek,

revizoři účtu: Josef Suldovský, František Čmelík, náhradníci: Anna

Bubáková, Cecílie Elčknerová.

1. května 1975 Po souhlasu Diecézní rady v Praze je náboženská obec

Český Brod (335 členů) připojena k náboženské obci

v Úvalech.

29. února 1976 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v Újezdě nad Lesy za účasti 25 členů.Ve stavu náboženské obce 889 členů.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

22. února 1977 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v Úvalech za účasti 19 členů. Ve stavu náboženské obce celkem 872 členů.

Pravidelné bohoslužby a pobožnosti v Úvalech, v Újezdě nad Lesy,

v Českém Brodě, biblické hodiny v Úvalech, v Újezdě nad Lesy, duchovní

péče o děti pouze v Úvalech.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

1977 Náboženské obci CČSH vydán Katastrálním úřadem list vlastnictví k

k pozemkům v k.ú. Újezd nad Lesy o výměře 1772 m2 s odvoláním

na Pozemkovou knihu vložka 1160. Vlastnické právo nezměněno:

Náboženská obec Církve československé ve Škvorci.

26. února 1978 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v Újezdě nad Lesy za účasti 31 členů.Ve stavu náboženské obce 872 členů.

Rozsah duchovní péče ovlivněn 12ti nedělním onemocněním bratra faráře

Jiřího Kosteleckého.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

4. března 1979 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně Církve bratrské v Úvalech za účasti 26 členů. Pravidelné

bohoslužby a pobožnosti v Úvalech, v Újezdě nad Lesy, ve Škvorci,

v Českém Brodě, biblické hodiny v Úvalech a v Újezdě nad Lesy.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

23. března 1980 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně Církve bratrské v Újezdě nad Lesy za účasti 29 členů. Ve

stavu náboženské obce celkem 791 členů. Pravidelné bohoslužby v

Úvalech, ve Škvorci, v Újezdě nad Lesy, v Českém Brodě, biblické hodiny

v Úvalech, v Újezde nad Lesy, májové a adventní pobožnosti. Konstatován

velký úbytek členů.

Delegátem na církevní sněm v r. 1981 Vladimír Kazda, náhradníky

Josefa Kroutilová, Bohumila Jerieová, Anna Potůčková.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

22. února 1981 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně v Újezdě nad Lesy za účasti 21 členů. Ve stavu náboženské

obce celkem 760 členů. Plně zajištěna duchovní péče: bohoslužby,

příležitostné pobožnosti, biblické večery, svátosti, křty, pohřby, pastorace,

oceněn ekumenický vztah s místní Církví bratrskou a Českobratrskou

církví evangelickou v osobě ses. Linhartové.

Předsedou rady starších: Vladimír Kazda.

26. července 1981 Do Rady starších kooptována ses. Šindelářová za Český Brod.

28. února 1982 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně v Újezdě nad Lesy za účasti 20 členů. Ve stavu náboženské

obce celkem 743 členů. Hodnocena úroveň duchovního života obci,důraz

kladen na řešení problémů, seznámení se závěry dalšího zasedání VI. círk.

sněmu dne 15.8.1981, též poděkováno ses. Mandové a Němcové za hru na

harmonium.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

13. března 1983 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

ve Sboru Církve bratrské v Úvalech za účasti 17 členů. Ve stavu náb. obce

celkem 726 členů. Br. farář Jiří Kostelecký na plný úvazek v náboženské

obci Praha 4-Nusle, náboženská obec jen administrována, je zároveň

předsedou okrsku Praha-jih. Bohoslužby a pobožnosti konány ve třech

střediscích, duchovní péče o děti v Kolodějích. Za členku Rady starších

kooptována ses. Eva Zvršovcová, oceněna práce varhanice ses. Němcové.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

25. září 1983 Do Rady starších kooptováni noví členové: ses. Miroslava Petrlová,

Vlasta Strnadová, revizoři účtu: ses. Oluše Kejřová, br. Ladislav

Strnad.

26. února 1984 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně v Újezdě nad Lesy za účasti 21 členů. Ve stavu náb. obce

celkem 721 členů. Pravidelně konány bohoslužby, pobožnosti, udílení

svátostí, pastorace.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

11. listopadu 1984 Přerozdělení funkcí v Radě starších:

předseda: Vladimír Kazda

tajemník: Miroslava Petrlová

účetní: Jiří Kostelecký, farář

matrikář: Stanislav Lalák

členové: A. Šmejkalová, V. Šindelářová, J. Kroutilová, Vl. Strnadová,

Fr. Čmelík,

revizoři: O. Kejřová, L. Strnad,

Do okrsku delegováni: ses. O. Kejřová a Vl. Strnadová.

24. března 1985 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

ve sborové místnosti v Újezdě nad Lesy za účasti 19 členů. Ve stavu obce

643 členů. Pravidelná duchovní péče: bohoslužby, pobožnosti, svátosti,

biblické večery, pastorace.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

22. února 1986 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

ve sborové místnosti v Újezdě nad Lesy za účasti 19 členů. Ve stavu obce

celkem 584 členů. Pravidelná duchovní péče: bohoslužby, pobožnosti,

svátosti, pastorace. Přečten pozdravný dopis br. Dr. Miroslava Durchánka,

biskupa pražského.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

8. března 1987 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

ve sborové místnosti v Úvalech za účasti 19 členů. Ve stavu náboženské

obce celkem 548 členů. Bohoslužby konány v Úvalech, v Újezdě nad Lesy,

ve Škvorci nekonány. Pobožnosti, udílení svátostí, pastorace. Kulturní

vystoupení dětí z odboru duchovní péče o děti náboženské obce Praha 4-

Nusle.

Zvolená Rada starších:

předseda: Vladimír Kazda

místopředseda: Oluše Kejřová

tajemník: Miroslava Petrlová

účetní: Jiří Kostelecký, farář

matrikář: Vlasta Strnadová

členové: ses. Kafková, ses. Bejšovcová, A. Šmejkalová, St. Lalák

7. června 1987 Blahopřání br. faráři Mgr. Jiřímu Kosteleckému k 60. narozeninám

13. března 1988 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně Církve bratrské v Úvalech za účasti 16 členů. Ve stavu obce

celkem 549 členů. Zajištěna pravidelná duchovní péče: bohoslužby

v Úvalech a v Újezdě nad Lesy, pobožnosti, svátosti, pastorace.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

12. února 1989 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně Církve bratrské v Úvalech za účasti 13 členů. Ve stavu obce

celkem 530 členů. Konány bohoslužby, pobožnosti, svátosti, pastorace.

Delegátem na diecézní shromáždění Oluše Kejřová.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

8. října 1989 Do Rady starších kooptována ses. Olga Holubová.


Sametová revoluce” a rozvoj demokratických svobod 1989 -– 2001

listopad 1989 Celá náboženská obec CČSH v Úvalech pozorně sledovala

pražské události s porozuměním pro studenty a další mladé

lidi

prosinec 1989 I náboženská obec CČSH v Úvalech přivítala pád totalitního

komunistického režimu a pozdravným dopisem do Prahy

zvolení Václava Havla prezidentem republiky, zahájení tak

procesu nastolování svobody a demokracie.

8. dubna 1990 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně Církve bratrské v Úvalech za účasti 12 členů. Ve stavu obce

celkem 518 členů. Duchovní péče: bohoslužby a pobožnosti, svátosti, pastorace.

Delegát na diecézní shromáždění a církevní sněm Oluše Kejřová.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

24. března 1991 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně v Újezdě nad Lesy za účasti 16 členů. Ve stavu náboženské obce

celkem 508 členů. Konány bohoslužby a pobožnosti, svátosti a pastorace.

Delegát na diecézní shromáždění a církevní sněm Oluše Kejřová.

Předseda Rady starších: Vladimír Kazda, tajemník: Oluše Kejřová.

4. července 1991 Federální shromáždění České a Slovenské Federativní

republiky přijalo zákon č. 308/1991 Sb. o svobodě náboženské

víry a postavení církví a náboženských společností.Tímto zákonem

byly zrušeny diskriminující totalitní zákony a to č. 217/1948 Sb., kterým se

zřizuje Státní úřad pro věci církevní a vládní nařízení č. 228/1948 Sb., o

působnosti a organizaci Státního úřadu pro věci církevní, ve znění pozdějších

úprav. Zákon č. 308/1991 Sb. potvrdil svobodu náboženského vyznání, stanovil

působení církví na základě registrace, uznal registraci stávajících církví a mezi

nimi Církev československou husitskou. Potvrdil právní subjektivitu církevních

orgánů, náboženských obcí, sborů a farností. Otevřel cestu církvím k výkonu

zvláštních práv ve srovnatelné úrovni s orgány státní správy.

3. prosince 1991 Mezi Církví československou husitskou a Českobratrskou církví

evangelickou bylo podepsáno DOJEDNÁNÍ o vyznávání církve

Kristovy jako jediné, která není totožná s žádným existujícím

církevním útvarem, zároveň o vzájemném uznávání křtu.

To přineslo dalekosáhlé pozitivní projevy do jednotlivých Sborů a nábož. obcí,

vytvořilo lepší prostředí pro ekumenickou spolupráci.

12. ledna 1992 Rada starších konstatuje zúžení duchovní péče, podcenění administrování

náboženské obce v Úvalech, duchovní péče se uskutečňuje pouze v Úvalech

a v Újezdě nad Lesy. Ve stavu náboženské obce celkem 502 členů.

19. března 1992 Česká národní rada přijala zákon č. 161/1992 Sb. o registraci

a náboženských společností. Tímto zákonem byla mimo jiné stanovena

odpovědnost za registraci církví a náboženských společnosti Ministerstvu

kultury České republiky.

V souladu s přijatými zákony Ústřední rada CČSH stanovila výkon zvláštních práv duchovenskou správou zejména v náboženských obcích – udělování svátosti manželství, křtu, vyučování náboženství,
příprava na duchovenskou službu v ozbrojených silách,v místech

výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody

11. října 1992 Uzavřena dohoda o pronájmu parcely v k.ú. Škvorec mezi Náboženskou

obcí CČSH v Úvalech a paní Vladimírou Hroudovou bytem Škvorec.

28. února 1993 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

ve školní jídelně v Újezdě nad Lesy za účasti 17 členů. Ve stavu náboženské

obce celkem 479 členů. Duchovní péče: bohoslužby, svátosti, křty, pohřby,

pastorace.

Zvolená Rada starších:

předseda: Vladimír Kazda

tajemník: Oluše Kejřová

účetní: Jiří Kostelecký, farář

duchovní správa: Jiří Kostelecký

členové: Vlasta Strnadová, Olga Holubová, Antonín Vorlíček,

delegát na diecézní shromáždění a církevní sněm: Oluše Kejřová.

1. ledna 1994 Náboženská obec CČSH v Úvalech registrována v Rejstříku

právnických osob podle zákona č. 308/1991 Sb. vedeném

v oddíle B – Evidence právnických osob, které jsou součástmi

(organizačními jednotkami) registrovaných církví a náboženských společností,

Ministerstvem kultury ČR. Statutární orgán: 1) předseda rady starších,

2) farář, 3) účetní.

25. ledna 1994 Mezi Církví československou husitskou a Římskokatolickou

církví byla uzavřena DOHODA O KŘTU. O společném vyznávání

víry vyjádřené apoštolským a nicejsko-cařihradským vyznáním a společným

uznáváním křtu.

27. února 1994 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

ve školní jídelně v Újezdě nad Lesy za účasti 18 členů. Ve stavu náb. obce

celkem 474 členů. Duchovní péče za rok 1993: 15 bohoslužeb, 6 pobožností,

udílení svátostí, pastorace.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

9. prosince 1994 Uzavřena Smlouva o nájmu nemovitosti – pozemků v k.ú. Újezd nad

Lesy na dobu 20ti let mezi Náboženskou obcí CČSH v Úvalech a

p. Ing. Jiřím Dvorským. Radou starších společně a br. farářem tak byl

vytvořen finanční zdroj pravidelného příjmu, s využitím pro budoucí výstavbu

vlastního Sboru naší obce.

26. února 1995 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech. Konáno

ve Sboru Církve bratrské v Úvalech za účasti 17 členů. Ve stavu náb. obce

celkem 466 členů. Duchovní péče zajištěna. Na shromáždění uvedl br. farář

magnetofonové pásmo o životě úvalské náboženské obce Pozdravný dopis

zaslal br. René Hradský, biskup pražský.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

1. května 1995 Br. farář Jiří Kostelecký ustanoven jako duchovní pro náboženské obce

Praha 4-Nusle a Úvaly.

25. února 1996 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně Církve bratrské v Úvalech za účasti 17 členů. Ve stavu náb. obce

celkem 443 členů. Duchovní péče zajištěna v omezené míře, zdravotní problémy

br. faráře.

Delegátem na diecézní shromáždění a církevní sněm ses. Oluše Kejřová.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

23. února 1997 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno ve

školní jídelně v Újezdě nad Lesy za účasti 16 členů. Ve stavu náb. obce celkem

445 členů. Vedle duchovní péče oceněna úroveň finančních sbírek, jejichž výše

je obdivuhodná. Konstatováno celkové stárnutí náboženské obce.

Delegátem na diecézní shromáždění br. Ing. Ladislav Bína z Újezdu nad Lesy.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

29. května 1997 Při jednání Rady starších blahopřáno a poděkováno za službu

církvi br. faráři Jiřímu Kosteleckému u příležitosti je 70tých

narozenin.

26. října 1997 Vzpomínkové pobožnosti v Úvalech a v Újezdě nad Lesy na památku

zemřelých. V kulturní části učinkovali: p. Jaroslav Brabenec-zpěv, pí

Marie Ostrodická-zpěv, pí Marta Hejsková-varhanní doprovod.

8. března 1998 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně Církve bratrské v Úvalech za účasti 16 členů. Ve stavu náb. obce

celkem 438 členů. Podáno vysvětlení k některým problémům v duchovní péči,

oceněna výše finančních sbírek.

Předsedou Rady starších Vladimír Kazda.

28. března 1999 Výroční shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno v modlitebně Církve bratrské v Úvalech za účasti 15 členů. Duchovní

péče zajišťována pouze v rozsahu umožňujícím postup zdravotních problémů

br. faráře Jiřího Kosteleckého.

Předseda Rady starších: Vladimír Kazda, tajemník: Oluše Kejřová.

27. února 2000 Shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno

v modlitebně Církve bratrské v Úvalech za účasti 16 členů. S ohledem na

zdravotní stav br. faráře J. Kosteleckého je duchovní péče zajišťována

nárazově a velmi omezeně.

Zvolená Rada starších:

předseda: Vladimír Kazda

tajemnice, účetní: Oluše Kejřová

členové: Vlasta Strnadová, Olga Holubová, Marie Havlová, Věra Černá.

červenec 2000 Udělení svátosti křtu Anně Hiršlové z Úval.

srpen 2000 Z vážných zdravotních důvodů rezignuje br. Mgr. Jiří Kostelecký

na úřad faráře náboženské obce CČSH v Úvalech a zároveň

na aktivní duchovenskou službu.

27. srpna 2000 Po pobožnosti se Rada starších rozloučila s br. farářem

Mgr. Jiřím Kosteleckým při ukončení jeho aktivní duchovenské

činnosti a poděkovala mu za 37letou službu církvi v Úvalech a

okolí.

1. září 2000 Ustanovena do úřadu farářky Náboženské obce CČSH v

Úvalech ses. Mgr. Jitka POKORNÁ.

září 2000 Zapojení manžela ses. farářky br. Dr. Vítězslava Pokorného do

funkce dirigenta úvalského chrámového sboru. Ve sboru účast na

ekumenickém základě. Sbor nacvičuje při římskokatolickém kostele Zasvěcení

Páně v Úvalech. Vedle dirigenta za naši CČSH ses. Oluše Kejřová a

br.Ing.Roman Bubák.

říjen 2000 Zahájení vydávání Sborového zpravodaje O víře, životě a naší cestě

za Kristem. Zpravodaj vydáván v dvouměsíčních cyklech pro členy náboženské

obce a její diaspory.

22. října 2000 Úmrtí tajemnice a účetní Rady starších a členky místního

chrámového sboru ses. Oluše Kejřové.

27. října 2000 Obnovení působení církve v diaspoře Škvorec bohoslužbou za

účasti pí starostky obce Ludmily Maříkové.

28. října 2000 Spoluúčast členů náboženské obce CČSH na koncertě u

příležitosti 82. výročí vzniku ČSR v kostele Sv. Anny ve Škvorci.

Chrámový sbor dirigoval br. Dr. Vítězslav Pokorný

29. října 2000 Vzpomínková bohoslužba za zemřelé v Úvalech s kulturním

vystoupením:pí Irmy Homolové-zpěv, pí Marty Hejskové-varhanní

doprovod.

26. listopadu 2000 Složení slibu nových členů Rady starších:br.Ing.Jana Výšky-Úvaly

a br. Ing. Ladislava Bíny- Újezd nad Lesy.

10. prosince 2000 Adventní bohoslužba v Úvalech spojena s vystoupením žáků

Základní umělecké školy z Prahy 5. Pod vedením svého učitele

p. Čápa provedena kolektivní hra na flétnu.

16. prosince 2000 Spoluúčast na vánočním koncertě v evangelickém kostelíku

ve Škvorci. Českou mši vánoční od Ed. Marhuly v provedení chrámového

sboru z Úval dirigoval br. Dr. Vítězslav Pokorný.

17. prosince 2000 Spoluúčast na vánočním koncertě v kostele Zasvěcení Páně v

Úvalech. Českou mši vánoční “Hej Mistře” od J.J.Ryby v provedení

chrámového sboru Úvaly dirigoval br. Dr. Vítězslav Pokorný.

21. prosince 2000 Při vánočních bohoslužbách ve Škvorci byla udělena svátost

křtu br. MUDr. Danielovi Kučerovi ze Škvorce


Počátek 3. Milénia 2001 – dosud

28. ledna 2001 Ekumenické shromáždění k modlitbám za jednotu křesťanů

na prahu 3. tisíciletí a 21. století. Shromáždění připravila sestra

farářka CČSH Jitka Pokorná. Za přítomnosti kazatele Sboru Církve bratrské

br. Jana Asszonyiho, faráře Českobratrské církve evangelické br. Zdeňka

Škrabala, kněze Římskokatolické farnosti pátera Karla Šubrta a za Církev

Československou husitskou již zmíněné ses. farářky Jitky Pokorné a v jejich

Podání se společných modliteb zúčastnilo v Úvalech 86 věřících. Hlubokým a

milým prožitkem bylo vystoupení pěveckého sboru Církve bratrské z Prahy.

25. února 2001 ETIKA A NÁBOŽENSTVÍ – přednáška br. Dr. Vítězslava Pokorného

na aktuální témata se uskutečnila v modlitebně Církve bratrské v Úvalech.

2. března 2001 Výroční shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Zcela zaplněná modlitebna Církve bratrské v Úvalech členy, obce, diaspor

Škvorec a Újezd nad Lesy a sympatizanty si mimo jiné připomněla významné

80. výročí trvání naší náboženské obce, která byla založena 10.3.1921 ve

Škvorci. Význam shromáždění zdůraznili svojí přítomností i starosta města

Úvaly p. Ing. Ivan Černý, vedoucí tajemnice diecézní rady ses. farářka

Mgr. Petra Šáchová, básník a farář br. Miroslav Matouš s manželkou.

Při svém průjezdu městem nás navštívil i jeden z kandidátů na úřad Patriarchy

CČSH br. Mgr. Václav Bálek. Se hrou na flétnu a varhany vystoupily sestry

z náboženské obce Praha 5-Smíchov.Účast 64 členů. Ve stavu náboženské obce

celkem 395 členů.

Zvolená Rada starších:

předseda: Vladimír Kazda

tajemník: Ing. Ladislav Bína

pokladník: Mgr. Jitka Pokorná, farářka

účetní: Ing. Jan Výška

členové: Vlasta Strnadová, Marie Havlová

revizoři: Věra Černá, Olga Holubová

delegát na diecézní shromáždění a církevní sněm: br. Ing. Jan Výška

25. března 2001 NOVODOBÉ ZLOZVYKY-PASIVNÍ ZÁBAVA.Beseda televizní režisérky

ses. Evy Hallerové z Prahy se členy náboženské obce se konala v modlitebně

Církve bratrské v Úvalech.

8. dubna 2001 Společenství v Domově důchodců v Úvalech. Pobožností v místní

modlitebně otevřela ses. farářka Jitka Pokorná na Květnou neděli další

křesťanské společenství. Při této příležitosti vystoupili se svým velikonočním

pásmem a hrou na flétny žáci Základní umělecké školy z Prahy 5.

15. dubna 2001 Při bohoslužbách na Hod Boží Velikonoční v Úvalech vystoupil

úvalský chrámový sbor, pod vedením br. Dr. Vítězslava Pokorného, se

sólovým pěveckým vystoupením sl.Evy Kolkové, studentky pražské konzervatoře

a s varhanním doprovodem pí Marty Hejskové.

22. dubna 2001 O ŽIVOTĚ A DÍLE MISTRA JANA HUSA. V modlitebně Církve bratrské

v Úvalech přednášel a besedoval asistent HTF UK br. farář Mgr. Martin

Chadima z Prahy 4-Nusle.

13. května 2001 Bohoslužby v Úvalech vedl kandidát na úřad Patriarchy CČSH

br. ThDr. Jan Schwarz ( v září na sněmu zvolený 7. patriarcha CČSH).

27. května 2001 DUCHOVNÍ DIMENZE ČLOVĚKA. Zajímavá beseda člena naší náb. obce

ze Škvorce br. MUDr. Daniela Kučery se konala v modlitebně Církve bratrské

v Úvalech.

17. června 2001 ETICKÉ PROBLÉMY MODERNÍ MEDICÍNY. Na aktuální téma

besedovala se členy náb. obce v modlitebně Církve bratrské v Úvalech

ses. RNDr. Helena N. Bastlová, šéfredaktorka Českého zápasu.

8. července 2001 Veřejná pamětní pobožnost se zapálenou hranicí k uctění

památky 586 let od mučednické smrti upálením M. Jana Husa.

Přes značnou nepřízeň počasí uskutečnila ses. farářka Jitka Pokorná společně

s Radou starších v lesoparku skautského areálu v Úvalech. Na pobožnosti s

s ekumenickou účastí vystoupil Komorní pěvecký sbor Christi Úvaly pod

vedením br. Dr. Vítězslava Pokorného. Sólově zpíval p. Jaroslav Brabenec,

na varhany hrála pí Eva Nádeníčková. Po té si v odpoledních hodinách

připomněli památku M.J.Husa s vystoupením sboru Christi též obyvatelé

úvalského Domova důchodců. Vzpomínky se účastnilo na 100 věřících.

30. září 2001 Ekumenické shromáždění – sestra farářka Jitka Pokorná připravila

shromáždění ve společenské místnosti Domova důchodců v Úvalech ke

společným modlitbám za jednotu křesťanské církve, křesťanů a za mír ve světě.

Za účasti 45 věřících občanů se dále účastnili: farář Římskokatolické církve

páter Karel Šubrt, farář Českobratrské církve evangelické br. Mikuláš

Vymětal a za Církev československou husitskou ses. farářka Jitka Pokorná.

Setkání obohatil svou účastí a přednáškou o vztahu básníka Petra Bezruče k

víře básník a farář br. Miroslav Matouš s manželkou, který zároveň recitoval

ze svých básní. K setkání přispěl i Komorní pěvecký sbor Christi Úvaly se

svými sólisty za řízení br. Vítězslava Pokorného.

říjen 2001 Naše náboženská obec získala zpět svůj úvalský zvon, který byl

obci darován v 60tých letech minulého století a po celá léta byl

uložen v náboženské obci CČSH v Praze 4-Nusle.

15. prosince 2001 Spoluúčast na adventním koncertě v evangelickém kostelíku ve

Škvorci. Učinkoval Komorní pěvecký sbor Christi Úvaly se svými sólisty

Evou Kolkovou, Sonjou Pochmanovou, Martou Ženatou a Jaroslavem

Brabencem. Varhanní doprovod Eva Nádeníčková, řídil Dr.Vítězslav Pokorný.

16. prosince 2001 Adventní koncert ve Sboru Dr.Farského v Praze 5-Smíchově.

Učinkoval Komorní pěvecký sbor Christi Úvaly se svými sólisty, varhanní

doprovod Eva Nádeníčková, řídil Dr. Vítězslav Pokorný. Jako milý host

vystoupil Komorní soubor KALICH CČSH Praha-Vršovice za řízení

br. Ondřeje Kulhavého.

16. prosince 2001 Adventní koncert ve Sboru Církve bratrské v Úvalech. Připravila

naše náboženská obec. Adventní zamyšlení uvedla ses. farářka Jitka Pokorná

a po té se zcela zaplněné síni představil Komorní pěvecký sbor Christi Úvaly

se svými sólisty jak pěveckými tak recitátorskými s varhanním doprovodem

Eva Nádeníčkové, za řízení Dr. Vítězslava Pokorného. Milým hostem byl

Předvedením ukázek svého repertoáru i Komorní soubor KALICH CČSH

Praha-Vršovice za řízení br. Ondřeje Kulhavého.

leden 2002 Občasník náboženské obce CČSH v Úvalech a její diaspor Škvorec a

Újezd na Lesy pod novým názvem Slovo a víra vydává každé dva

Měsíce Rada starších ve spolupráci s Farním úřadem CČSH v Úvalech.

Redakce: br. Dr. Vítězslav Pokorný a Vladimír Kazda, technická úprava a tisk:

br. Václav Jáchim a Roman Baxa.

7. ledna 2002 Dnem zveřejnění ve Sbírce zákonů a vyhlášení nabyl účinnosti

zákon Parlamentu ČR č.3/2002 Sb.ze dne 27.11.2001 o svobodě

náboženského vyznání a postavení církví a náboženských

společností. Zákon řeší rozsáhlé úpravy vztahu církví a státu, registrace,

právní subjektivity, výkon zvláštních práv, hospodářské zabezpečení církví a

náboženských společností a další náležitosti mající dalekosáhlý svobodný a

demokratický dopad na působení i náboženských obcí Církve československé

husitské. Tento zákon rovněž zrušil zákon č.308/1991 Sb. o svobodě náboženské

víry a postavení církví a náboženských společností a zákon č.161/1992 Sb. o

registraci církví a náboženských společností. Zároveň upravil již dříve přijaté

zákony o úpravě výkonu zvláštních práv a o hospodářském zabezpečení církví a

náboženských společností státem.

13. února 2002 Na Popeleční středu uvítán v našem společenství v modlitebně Církve

bratrské v Úvalech v podvečerních hodin páter Karel Šubrt, farář z místní

Římskokatolické farnosti a svoji promluvu zaměřil k tomuto církevnímu

dni. V naší náboženské obci jsme tak zahájili letošní postní dobu.

10. března 2002 Výroční shromáždění náboženské obce CČSH v Úvalech.

Konáno v modlitebně Církve bratrské v Úvalech za účasti 48 členů. Ve stavu

náboženské obce celkem 392 členů. Shromáždění se sešlo v den 81. výročí

založení naší náboženské obce. Bylo o to významnější, neboť náboženskou obec

navštívil a našeho výročního rokování se účastnil patriarcha Církve

československé husitské br. ThDr. Jan Schwarz, který za značné pozornosti

zaplněného sálu Sboru CB vykonal úvodní pobožnost a ve své promluvě

připomněl výročí husitského kněze Jana Želivského, zdůraznil poluodpovědnost

církví za současné společenské jevy a růst úlohy církví při ovlivňování člověka

v současné moderní době, ale i s určitou budoucí vizí, zejména v souvislosti

se začleňováním ČR do Evropské unie. Vysoce ocenil činnost celé náboženské

obce, úzkou spolupráci laické Rady starších s duchovní správou vedenou

farářkou Mgr. Jitkou Pokornou. Po úvodní pobožnosti výroční shromáždění

bilancovalo výsledky činnosti za uplynulý rok 2001, přijalo navržené aktivity

a rozpočet na rok 2002. Ve funkci předsedy Rady starších byl potvrzen br.

Vladimír Kazda a celá rada starších tak, jak pracovala v roce 2001. Celé

jednání bylo poznamenáno radostnou zprávou o konkrétní přípravě na

budování vlastního Husova sboru, farního úřadu CČSH ještě do konce tohoto

roku. Na rokování navázal besedou na téma: Zvláštní člověk Přemysl Pitter,

básník a farář br. Miroslav Matouš. Na závěr jednání přítomni vstřícně

ohodnotili zahájení e-mailového spojení na farní úřad a hlavně otevření

internetových stránek naší náboženské obce díky osobně br. Ing. Janu Výškovi.

E-mail: CCSH_Uvaly@seznam.cz

Internetové stránky: http://sweb.cz/CCSH_Uvaly/

březen 2002 V souladu se žádostí našeho farního úřadu vystavil Katastrální úřad

Praha-město naší náboženské obci upravený list vlastnictví k pozemkům

v k.ú. Újezd nad Lesy s vlastníkem: Náboženská obec Církve

československé husitské v Úvalech. O změnu bylo usilováno přes 3 roky.

15. března 2002 V souladu s předloženým naším návrhem na vybudování vlastního

zázemí pro obec v Úvalech, projednaným a schváleným DR v Praze

v červnu 2001 byla uzavřena kupní smlouva o prodeji našich

pozemků v Újezdě nad Lesy mezi Náboženskou obcí CČSH v

a p. Ing. Jiřím Dvorským.

Byly tak získány potřebné finanční prostředky na koupi nemovitosti k

vybudování Husova sboru a Farního úřadu CČSH v Úvalech do konce t.r.

V návaznosti byla uzavřena kupní smlouva o koupi nemovitosti

v Úvalech, Pražská 180, mezi Náboženskou obcí CČSH v

Úvalech a p. Ing. Pavlem Strakou z Prahy.

Nic již nestojí v cestě zahájení přestavby objektu na Husův sbor a Farní

úřad CČSH v Úvalech.

24. března 2002 Odpolední setkání s písmem a duchovní hudbou. Na

Květnou neděli připravila naše náboženská obec pro všechny obyvatele

Domova důchodců v Úvalech i další občany města a okolí v rámci

Velikonoční doby – ukončení postní doby a vstupu do Pašijového týdne.

Za účasti 105 účastníků vystoupil ve společenském sále Domova důchodců

v Úvalech Komorní pěvecký sbor Christi Úvaly a jeho sólisté sl. Marta

Ženatá a p. Jaroslav Brabenec – zpěv, pí Věra Brabencová a br. Vítězslav

Pokorný – recitace. Zazněly duchovní chorály a písně, hudební skladby, básně

a čtení z Písma svatého. Na varhany a klavír doprovázela pí Eva Nádeníčková,

řídil br. Dr. Vítězslav Pokorný.

19. května 2002 Svatodušní ekumenická bohoslužba. V den seslání Ducha svatého

uskutečnily Sbor Českobratrské církve evangelické ve Škvorci a Náboženská

obec Církve československé husitské v Úvalech společné bohoslužby, které se

konaly v evangelickém kostelíku ve Škvorci. Sloužili je farář Českobratrské

církve evangelické br. Zdeněk Škrabal a farářka Církve československé

husitské ses. Jitka Pokorná.